Už před prázdninami zřejmě mnozí zaměstnanci zaplatí oběd svou poslední stravenkou. Vláda totiž včera těmto oblíbeným výhodám zatloukla další hřebíček do rakve. Posvětila návrh na zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Ve sněmovně má šanci na přijetí, a tak by měl platit už od 1. července. Průzkum Blesku ukázal, že by v takovém případě mnohé firmy stravenky zrušily. Dnes si mohou zaměstnavatelé z daní odpočítat 55 % z hodnoty stravenky. Jestliže o tuto výhodu přijdou, nebude pro ně zajímavé je dál pracovníkům poskytovat. "Nemohli bychom si to dovolit, ročně by nás to stálo až 350 tisíc korun navíc," řekl například Milan Hoferik z firmy Santé. Zaměstnanci tak vlastně přijdou průměrně o pět set korun k platu. Odbory hodlají za stravenky bojovat: "Žijeme ve 21. století. Lidé přece nemohou chodit do práce s kastrůlky," řekla Blesku mluvčí odborové centrály Jana Kašparová. Proti rušení jsou však i zaměstnavatelé a hostinští. Stejně tak i opozice. To ale zřejmě v Poslanecké sněmovně stačit nebude. Jednotnou koalici prý nyní podpoří i přeběhlíci Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří byli původně proti. Bleskurychlý návrh na zrušení výhod pro stravenky, pod nějž se podepsal i ministerský předseda Mirek Topolánek, vznikl po skandálu z počátku roku. Vyšlo najevo, že největší vydavatel stravenek Sodexho Pass zaplatil za zachování daňových výhod 2,5 milionu korun firmě No comment, která má blízko k pravé ruce premiéra Marku Dalíkovi.
S čím dál Topolánkův kabinet souhlasil: - s jednotným účetnictvím státu do roku 2010 kvůli větší kontrole fi nancí - s tím, aby o dědictví mohl rozhodnout sám notář, aniž by se muselo čekat na soud - se zdražením zápisů do katastru nemovitostí - poplatek sice nadále 500 Kč, ale už ne za celek, ale za každou položku zvlášť (dům s pozemkem a se zahradou tak vyjde na 1500 Kč, maximum za jeden návrh je 20 tisíc korun) - se zjednodušením a zrychlením civilních sporů, např. zavedením povinné doručovací adresy - s nominací guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy na prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj
