V plné parádě se dnes sejdou na Hradě poslanci a senátoři. Jestli se jim ale vůbec podaří volit prezidenta, to je ve hvězdách. Do poslední chvíle se totiž přeli, zda pro Václava Klause či Jana Švejnara zvednou ruku nebo zda půjdou v přísném utajení vhazovat lístek za plentu. Dokonce i současný prezident včera zapochyboval, zda se vůbec podaří volbu zahájit. "Nevylučuji, že žádná volba nebude," prohlásil Klaus. Podle něj by to bylo nedůstojné a tak doufal, že se 'stane zázrak' a zvítězí rozum. Večer se totiž sešli zástupci sněmovny, která by raději volbu veřejnou, a Senátu, který preferuje tajné hlasování. Pokud se domluva nepodaří, hrozí zablokování celé volby. V rozhádané atmosféře padaly i kuriózní kompromisní návrhy. Šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa například navrhl, aby se prezident volil tajně, ovšem tak, že každá politická strana bude mít vlastní volební urnu. Šlo ale jen o jeho osobní iniciativu, KDUČSL názor nezměnilo a dál podporuje veřejnou volbu. Šéf strany Jiří Čunek v podvečer ujistil, že ale lidovci udělají vše pro to, aby volba hlavy státu nezkrachovala. V takovém případě by totiž záleželo na verdiktu Ústavního soudu. Česká republika by tak dlouhé týdny i měsíce mohla být bez prezidenta.
Tajně, nebo veřejně? Na způsobu volby prezidenta se zatím politici nemohou dohodnout. Co proto udělá šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, který bude společné schůzi šéfovat? Jako první navrhne veřejnou volbu. Sněmovna ji schválí, ale Senát ne. Volba tudíž neprojde a bude se hlasovat o volbě tajné. Tu by zase schválil senát, ovšem nikoli sněmovna. Ve třetím kole by pak obě komory hlasovaly samostatně a sčítaly by se hlasy. V případě neshody by došlo na dohadovací řízení. Předsedové a místopředsedové obou komor a předsedové klubů by se dohadovali tak dlouho, až by se nakonec dohodli.
Španělský sál je největší slavnostní prostor Pražského hradu v severním křídle nad vstupní branou od Prašného mostu. Je využíván zejména pro reprezentační účely, velké recepce, či slavnostní koncerty.
Ideální "scénář" volby 09.30 - Poslanci a senátoři se začínají scházet ve Španělském sále Pražského hradu. 10.00 - Šéf Poslanecké sněmovny zahajuje společnou schůzi obou komor parlamentu. 10.10 - Senátoři a poslanci rozhodují, zda bude volba tajná nebo veřejná. 10.30 - Vystupuje s projevem Václav Klaus, následuje ho Jan Švejnar. 11.10 - Slovo si berou zástupci jednotlivých stran. Očekává se, že kandidáty budou probírat tři hodiny. 14.10 - Vyhlašuje se volba prezidenta. Pokud se prosadí tajná varianta, poslanci i senátoři dostanou 100 minut na to, aby si vyzvedli lístky a odvolili. 15.50 - Volební komise začíná ručně sčítat hlasy. 16.35 - Předseda Poslanecké sněmovny oznamuje výsledek. 16.37 - Volba končí, ČR zná jméno prezidenta. *ideální předpoklad
Deset hradních pánů aneb Jak se dostali k moci Tomáš Garrigue Masaryk (14. 11. 1918 až 14. 12. 1935) 'Prezident osvoboditel'. Nejprve zvolen na dva roky, na sedm let až v roce 1920. Tehdy zvítězil nad profesorem pražské německé univerzity Augustem Naeglem (284:61). O sedm let později porazil komunistického senátora Václava Štrunce (274:54) a po dalším sedmiletí dopadlo stejně jeho klání s Klementem Gottwaldem (327:38). Edvard Beneš (18. 12. 1935 až 7. 6. 1948) 'Pyšný analytik'. Abdikoval po mnichovském diktátu, v roce 1940 vznikla čs. exilová vláda a všechny kroky byly prohlášeny za neplatné. Při volbě 1935 zvítězil nad Bohumilem Němcem (340:24), v roce 1945 byl jednomyslně potvrzen ve funkci, o rok později neměl protikandidáta. Nedal na rady ostatních, věřil jen svému úsudku. Emil Hácha (30. 11. 1938 až 4. 5. 1945) 'Prezident v mezích zákona '. O funkci nestál. Chtěl odejít do důchodu. Hácha byl při volbě v roce 1938 jediným kandidátem, z 312 platných lístků obdržel 272 hlasů. Do 15. března 1939 byl prezidentem pomnichovské ČSR, poté státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava. Po osvobození byl uvězněn na Pankráci, kde zemřel. Klement Gottwald (14. 6. 1948 až 14. 3. 1953) 'Dělnický faraon'. V roce 1938 neměl protikandidáta. Pro navrhovaného kandidáta se vyslovilo všech 296 poslanců, ačkoliv mu stačila jen třípětinová většina 179 hlasů. Jako první z prezidentů zemřel během funkčního období krátce poté, kdy se vrátil z Moskvy. Jeho tělo bylo nabalzamováno a vystavováno. Pak spáleno. Antonín Zápotocký (21. 3. 1953 až 13. 11. 1957) 'Táta dělníků' a lhář o měnové reformě šel v Gottwaldových stopách. Při volbě v roce 1953 byl jediným kandidátem, což se u komunistických prezidentů stalo tradicí. Zvolen byl hlasy všech 271 přítomných poslanců. Zemřel také během funkčního období. Skolil ho infarkt. 'Proslavil' ho mj. román Rudá záře nad Kladnem. Antonín Novotný (19. 11. 1957 až 28. 3. 1968) 'Soudruh první'. Na rozdíl od předchůdců se nechal oslovovat soudruhu prezidente. Opět jediný kandidát při volbě 1957 i o sedm let později. V roce 1960 nechal republiku přejmenovat na 'socialistickou ' a následná amnestie pak dostala z vězení na doživotí odsouzeného Gustáva Husáka. Abdikoval v březnu 1968. Ludvík Svoboda (30. 3. 1968 až 29. 5. 1975) 'Trojský kůň Kremlu'. Hrdina od Dukly skončil po válce jako kopáč v JZD. Podepsal vstup sovětských vojsk do ČSSR. Při volbě v roce 1968 byl opět jediným kandidátem, ale zvolen byl tajným hlasováním, když se 6 poslanců z 288 zdrželo. O pět let později už opět v tajném hlasování získal hlasy všech 341 zákonodárců. Gustáv Husák (29. 5. 1975 až 10. 12. 1989) 'Normalizátor'. První prezident původem ze Slovenska. Na Hrad se dostal třikrát naprosto stejně. V roce 1975, 1980 i 1985 vždy jediný kandidát, vždy tajné hlasování a vždy zvolen hlasy všech přítomných poslanců Sněmovny lidu i Sněmovny národů Federálního shromáždění. Abdikoval po listopadu 1989 na nátlak veřejnosti. Václav Havel (prezident ČSFR 29. 12. 1989 až 20. 7. 1992, prezident ČR 2. 2. 1993 až 2. 2. 2003) 'Tribun lidu'. V roce 1989 zvolen aklamací, o půl roku později v tajném hlasování. Abdikoval, když 1992 nezískal ve dvou kolech voleb potřebný počet hlasů. V roce 1993 porazil mj. republikána Miroslava Sládka, kterého trumfnul i o pět let později. Sládek byl totiž ve vazbě. Václav Klaus (od 7. 3. 2003 dosud) 'Bojovník proti oteplování '. V první volbě s ním soupeřili Jaroslav Bureš, Miroslav Kříženecký a Petr Pithart. Ten s ním prošel až do 3. kola. Ani jeden ale nezískal potřebný počet hlasů. Stejná byla i druhá volba s protikandidáty Milošem Zemanem a Jaroslavou Moserovou. Zvítězil až ve 3. kole třetí volby nad Janem Sokolem.