Podle lidoveckého předsedy Jiřího Čunka je tradiční romská kultura a její systém hodnot "v řadě případů" v rozporu s listinou základních práv a svobod. Čunek to uvedl ve shrnutí svého dnešního vystoupení o sociálním vyloučení na programové konferenci KDU-ČSL v Praze. Tvrdí, že sociální začleňování může být úspěšné jen tam, kde se podaří oslabit "závislost na tradičních rodových strukturách". V Česku existuje podle analýzy přes 300 chudinských domů, ulic a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. V těchto ghettech může být až 80 000 lidí. Většina dospělých je bez zaměstnání. Rodiny jsou tak odkázány na sociální dávky. Děti končívají ve speciálních školách. Mnohé z nich nikdy neviděly své rodiče pracovat. "Právě rodinné sítě přispívají k pádu do chudoby. Člověka totiž zachytí a poskytnou mu zázemí. Nemusí pak plánovat a starat se o přežití sám, nemůže se z nich ale kvůli chudobě ani vymanit. Jejich rozbití by situaci zlepšilo," míní lidovecký šéf. Ke zlepšení situace lidí z ghett má přispět zřizovaná agentura proti sociálnímu vyloučení, která vzniká pod dohledem ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové (SZ). "Problém romských komunit se pouhým zřízením agentury nevyřeší a nestačí ani rozšíření nabídky služeb na pomoc vyloučeným. Stát musí přijmout opatření v sociální politice, vzdělávání, bydlení a občanském soužití tak, aby lidé služby vyhledávali," uvedl Jiří Čunek. "Nezodpovědné je třeba vést k odpovědnosti. Ochota pracovat a přijmout nabízenou práci musí být podmínkou výplaty sociálních dávek," uvedl Čunek. Lidé, kteří práci odmítnou, by podle něj měli získávat jen podporu ve výši existenčního minima a pro jejich děti se musí zajistit péče "včetně pobytu a stravování v denních stacionářích". Hlavní silou v sociálním začleňování musí být podle lidoveckého šéfa samosprávy, stát a kraje je ale mají podporovat.