Statisíce lidí se přišly včera rozloučit s bývalou pákistánskou premiérkou Bénazír Bhuttovou (+54), která byla ve čtvrtek zavražděna při atentátu. Ostatky političky byly uloženy do prosté dřevěné rakve, kterou nesli její stoupenci. Součástí pohřbu ve vesnici Ghari Khuda Baksh v provincii Sindh bylo procesí s rakví, které prošlo sedmikilometrovou cestou. Rakev pokrývala zeleno-červeno-černá trikolora v barvách Pákistánské lidové strany (PPP). Lidé, kteří zaplavili ulice, propukali v pláč a zoufalství. "Bhuttová žije, Bénazír žije," křičeli. Po modlitbách bylo tělo uloženo v rodinném mauzoleu vedle otce Zulfikara Alího Bhutta. Na poslední cestě ji vyprovodil i manžel Ásif Alí Zardárí, který přiletěl z Dubaje, kde Bhuttová poslední léta žila. Do Pákistánu se vrátila letos v říjnu, aby kandidovala v parlamentních volbách. Měla velkou šanci stát se premiérkou. V řadě měst po celé zemi se sešly další statisíce lidí, kteří protestovali proti její smrti.
Stojí za atentátem Al-Káida? K zabití bývalé premiérky Bhuttové se podle pákistánské televize přihlásila teroristická síť Al-Káida, jejímž šéfem je nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin. Spáchání atentátu Al-Káidou také potvrdil internetovému listu Asia Times údajný mluvčí teroristické organizace. "Je to naše první vítězství nad těmi, kteří se spojili s bezvěrci (tj. Západem) v boji proti Al-Káidě," sdělil serveru telefonicky. Pákistánské ministerstvo vnitra zprávu nepotvrdilo, analytici soudí, že atentát nese znaky úderů islámských radikálů.
Kdo s kým a proti komu Parvíz Mušaraf, prezident (64) Nekrvavým pučem před 8 lety svrhl vládu premiéra Naváze Šarífa. V říjnu byl opět zvolen prezidentem. Když opozice zpochybnila volby u Nejvyššího soudu kvůli tomu, že je zároveň šéfem armády, nahradil soudce svými lidmi a ti jeho vítězství potvrdili. V průzkumech před volbami, naplánovanými na 8. ledna, prohrával s Bhuttovou i Šarífem. Naváz Šaríf, expremiér (57) Po sedmi letech exilu mu v srpnu Nejvyšší soud povolil návrat do vlasti. Krátce po příletu byl bez vysvětlení deportován. V listopadu se znovu vrátil. Pro Bhuttovou byl původně protivníkem, ale v poslední době spojencem proti Mušarafovi. "Od této chvíle dál povedu váš boj," řekl davu po atentátu na Bhuttovou. Hodlá bojkotovat volby a Mušarafa vyzval k okamžité demisi. Bénazír Bhuttová, expremiérka (+54) V roce 1988 se stala první premiérkou muslimské země, poté byla do funkce zvolena znovu. V roce 1996 musela odstoupit kvůli údajné korupci. V roce 1999 byla v nepřítomnosti odsouzena. V říjnu jí vláda po 8 letech umožnila návrat do vlasti. Bhuttová, která přijížděla původně s prezidentem spolupracovat, se nakonec stala jeho ostrým kritikem.
Pákistán je v krizi: násilnosti, střelba. Hrozí občanská válka? Zemí zmítají nepokoje Pákistán se ocitá v krizi. Smrt Bhuttové zmařila naděje na stabilizaci země, která je velkým spojencem USA v boji proti teroru. Krize, do níž se Pákistán dostává, může mít velmi neblahé následky i pro okolní svět. Země je se svými 160 miliony obyvatel šestým nejlidnatějším státem světa a jedním z osmi majitelů jaderné bomby. Bezprostředně po čtvrtečním zavraždění Bhuttové vypukly v řadě měst nepokoje. Rozlícený dav v Karáčí na jihu země, kde měla největší podporu, zapálil tři banky, poštu a vládní budovu. V ulicích hořely pneumatiky i automobily. Čtyři lidé byli zastřeleni. Pákistánská vláda uvedla proto do plné pohotovosti policii a polovojenské jednotky. Situace se opakovala i včera, v provincii Sindh, odkud Bhuttová pocházela, dala provinční vláda ozbrojeným silám svolení ke střelbě. Při nepokojích už bylo zabito nejméně 25 lidí. Pokud prezident Mušaraf nastolí vojenskou diktaturu, mohlo by to vést k dalším krveprolitím a vyústit v občanskou válku.
