Polsko se otřásá v základech. Přítel papeže Jana Pavla II., poznaňský arcibiskup Juliusz Paetz roky sexuálně obtěžoval mladé kněží a studenty semináře. Ke svým sexuálním hrátkám využíval podzemní chodby vedoucí z jeho paláce na kolej. Podat ruku arcibiskupovi, to znamenalo koledovat si o malér. Delší dotek dlaní bral jako výzvu k erotickému skotačení. Ačkoliv byly homosexuální sklony Paetze dobře známy, církev se snažila celý případ ututlat. V tomto ohledu si s katolickou církví v Polsku nezadají ani naši církevní hodnostáři. Své »černé ovce« prý nepočítají... V České republice v současné době působí 2590 kněží. Někteří z nich přivodili katolické církvi pořádné skandály. Všechny se církev snažila ututlat... Snad nejznámější je případ vilného faráře Františka Merty, který sexuálně zneužíval ministranty. Místo, aby církev vznesená obvinění prošetřila a vyvedla z toho patřičné důsledky, raději faráře nechala několikrát přeložit. Merta byl nakonec odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na čtyři roky a »vyfasoval« pětiletý zákaz činnosti, při níž by přicházel do styku s mládeží. Dalším skandálem bylo pohlavní zneužívání chlapců katolickým knězem, který působil v několika východočeských farnostech. Soud ho poslal na tři roky do vězení a odvolací soud mu trest zvýšil ještě o jeden rok. Nejde však jen pouze o sexuální skandály. Mnozí kněží dostali do podezření i v souvislosti s majetkovou trestnou činností. Trestní oznámení bylo podáno i na arcibiskupa Jana Graubnera kvůli jeho podnikatelským aktivitám. Údajně někteří faráři prý i »zašantročili« umělecké předměty kostelů. "Případy provinilých kněží jsou velmi ojedinělé. Statisticky je proto nezpracováváme. Pokud podobné případy neskončí žalobou a projednáním u občanského soudu, na prohřešky duchovních pamatuje ustanoveními Kodexu kanonického práva Katolické církve (viz. kán. 1741). Přestupky vážnějšího charakteru jsou dále podstoupeny řízení orgánů Římské kurie," sdělila včera Blesku Marcela Gavulová z tiskového střediska České biskupské konference. Jak jsme se dozvěděli, pokud se služba faráře stane z nějakého důvodu škodlivou nebo neúčinnou, může ho diecézní biskup zbavit úřadu. Jenže... O ty, kteří zasvětí život službě Bohu a selžou, se církev postará. Jinými slovy, žádný duchovní nemůže zůstat pod mostem, tedy ani usvědčený provinilec. O faráře zbaveného úřadu se biskup postará tak, že ho přeřadí v rámci církve na jiná místa. Může se stát knihovníkem či pracovat v zařízeních typu hospic, starajících se o staré a nemocné lidi, nebo penzí, pokud to dovolí podmínky.