Jakoby se třičtvrtě roku od voleb neviděli. Tak včera působili poslanci, kteří nekonečné hodiny diskutovali o budoucí vládě Mirka Topolánka. Trojkoaliční kabinet před sněmovnu předstoupil, aby ji požádal o důvěru. Přestože hlasy dvou přeběhlíků z ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky měl jisté a tudíž i sněmovní většinu, rozhodnutí o jeho osudu se oddalovalo... Sociální demokraté, komunisté k řečnickému pultu posílali jednoho odborníka za druhým, aby na kusy cupali programové prohlášení. Často se navzájem ani neposlouchali. Chvílemi vystoupení rušili nesouhlasnými poznámkami smíchem či potleskem. V takových případech zasahoval předseda sněmovny Miroslav Vlček, který se snažil sál uklidnit. A že diskuse byla příliš zdlouhavá? Poslanec Vítězslav Jandák to chápal spíše jako pozitivní. "Někomu to možná připadá jak parlamentní žvanírna, jak to kdysi nazval Gottwald, ale lepší je když se žvaní než když se pere," svěřil se nám. Až krátce před osmou večerní sněmovna rozhodla o důvěře. Tu nakonec Topolánkův kabinet získal. A to díky hlasům dvou rebelů z ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky, kteří se hlasování nezúčastnili.