Borise Beckera čekají krušné týdny. Na konci listopadu má totiž mnichovské státní zastupitelství rozhodnout, zda na bývalého tenistu podá žalobu za krácení daní. Včetně úroků jde o sumu ve výši 50 milionů marek (v přepočtu asi 850 milionů korun) z období mezi lety 1985 až 1993. V nejhorším případě by Beckerovi hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Půjde miláček všech Němců skutečně do vězení? Podobně drasticky byl v roce 1997 potrestán i Peter Graf. Otec tenisové královny Steffi Grafové byl za daňový podvod poslán za mříže na tři roky a devět měsíců. Beckerovi právníci musí nyní důkladně prostudovat více 350 stran jeho spisu. Beckerův mluvčí Robert Lübenoff popírá, že by šlo o závažný problém: "Jde pouze o formální postup, jaký je v podobných situacích naprosto běžný." Daňoví úředníci prošetřili období 1985 až 1993. V této době vyhrál Becker třikrát Wimbledon, byl světovou tenisovou jedničkou, žil v daňovém ráji Monacu. A z turnajů a reklamy měl příjmy ve výši kolem 130 milionů marek. Finanční správa vychází z toho, že jeho skutečným bydlištěm bylo ve skutečnosti Německo. Od svého prvního vítězství ve Wimbledonu v roce 1985 byly všechny tenistovy obchodní záležitosti řízeny z rodičovského domu v Leimen. Jeho otec Karl-Heinz jednal se sponzory, projednával detaily smluv, inkasoval výhry z turnajů. Vyšetřovatelé tedy zastávají verzi, že Monaco nebylo v tu dobu skutečným sídlem Borise Beckera.