Měsíc po přestěhování Romů z centra na okraj Vsetína si město nemůže akci vynachválit. Všechny rodiny řádně platí, v kontejnerových domech je klid a čisto. Romským rodinám se ale po jejich "pavlačáku" stýská. "Byty jsou malé, daleko do města a furt nás někdo špehuje," stěžují si. Pavlačový dům ve Vsetíně je srovnán se zemí. Barevné kontejnerové domy na okraji města svítí do dálky. "Máme sedm dětí. Je to tu malé. Přestože v pavlačáku byla společná koupelna na patře, hned bych se tam vrátila," prohlašuje Helena Tulejová (37), která stejně jako většina má smlouvu vždy na jeden měsíc. Když nezaplatí nebo bude dělat nepořádek, skončí na ulici. "Pavlačák byl tisíckrát lepší. Teď to máme tři kilometry do centra, kde jsou obchody, školy a doktoři," přidává se Michal Duna, který na rozdíl od ostatních má smlouvu na tři měsíce. Dělá domovníka. Většina nových nájemníků si koupila nový nábytek. "Nejsme žádné špíny, uklízíme si i doma," otevírá dveře do své domácnosti Václav Tulej. Všude má nové skříně, stůl, židle i lednici. Nechybí mikrovlnná trouba a varná konvice. A obdobné je to u Horváthových. Nájemníci si ale stěžují, že jsou pod neustálou kontrolou strážníků a sociálních pracovníků. "Proč nás Romy dali dohromady, to je ghetto, v pavlačáku byla aspoň svoboda," zlobí se Božena Ščuková. Podle starosty Jiřího Čunka si všichni obyvatelé bytů na Poschle uvědomují, že se mají lépe než v pavlačovém domě. "Vědí, že pokud budou řádně platit nájem a posílat děti do školy, mohou po čase získat byt v centru Vsetína a zařadit se mezi většinu společnosti," tvrdí Čunek. Podle něj byly všem nájemníkům po měsíci prodlouženy smlouvy. "To znamená, že nikdo nedluží za nájem ani energie," říká starosta. Přitom v pavlačovém domě ze 64 domácností řádně platilo pouze šest rodin. "Když je v nových bytech odmítla energetika připojit, do dvou dnů dluhy uhradili. A ještě si většina koupila nový nábytek. Systém sociálních dávek je holt štědrý," poukazuje starosta.