Příběh paní Jarmily Filipové, která označila ministra zdravotnictví Davida Ratha za svého vraha a odsoudila se k protestní dobrovolné smrti vysazením léku Arimidex kvůli tomu, že v lékárně musela doplácet za léky, které užívá, vzbudil velkou vlnu ohlasů. Ceny za léky pro staré lidi a chronicky nemocné by měly mít stejnou cenu všude! Proč tedy jsou takové rozdíly v doplatcích mezi některými lékárnami a proč doplatky vlastně jsou? Staří a chronicky nemocní pacienti mají mít léky zadarmo! rozčilují se pacienti. V čem je zakopaný pes? Blesk zjišťoval, jak to s doplácením za léky vlastně je... Prodej léků je podle všeho obchod jako každý jiný. I tady platí, že různé lékárny mohou mít různé ceny, stejně tak jako je tomu u jiných obchodů. Přesto jsou lékárnám dána jasná pravidla, kterými se musí řídit. Jednou z nich je konečná cena léků a rabat, který si lékárna může účtovat. "Při tvorbě cen léků se vychází z ceny, kterou navrhuje výrobce a schvaluje ministerstvo financí. K té se pak může připočítat až 29% rabat, o který se mezi sebou podělí distributorské firmy a lékárny," vysvětluje vedoucí lékárny ve Fakultní nemocnici Na Bulovce Ilona Kosařová. Dalším faktorem je možný doplatek od pacienta. Ten lékárnám určuje Všeobecná pojišťovna tzv. číselníkem, ve kterém je stanovena výše úhrady pojišťovnou. "Číselník určuje to, co proplácí lékárně pojišťovna, a ministerstvo financí určuje horní hranici ceny léku," vysvětluje Kosařová. A tady vzniká prostor, kde si lékárna stanovuje částku, kterou vybírá od pacientů. Ten je dán rozdílem ceny léku včetně rabatu lékárny a úhradou od VZP. Jakou část z umožněné cifry si lékárna vybere, záleží vždy na ní a na obchodní strategii vedení lékárny. Lékárník si může naúčtovat plnou výši doplatku, ale nemusí si doplatek účtovat vůbec a za lék inkasuje úhradu VZP. Kromě toho je každý chronicky nemocný nebo starý člověk pro lékárníka "dobrý zákazník", u kterého je předpoklad trvalého "odbytu". Někdy se tak vyplatí u takového člověka oželet to, co by mohl doplatit z vlastní kapsy. Vždy záleží na obchodní strategii lékárníka a jeho ochotě vyhovět. Co tvoří cenu? - základní cena léku přichází od výrobce - k té si distributoři a lékárníci mohou "přihodit" až 29%, o které se mezi sebou musí podělit - pokud si tedy distributor "narazí" 10 %, může si lékárna navýšit 19%.
Co dělá doplatek u léků? - spodní hranice je dána číselníkem VZP. Částka, kterou VZP uhradí, má v sobě započítanou i část zisku pro lékárnu - je to minimum, které lékárna za lék může utržit - číselník se zhruba každé tři měsíce mění, tím se částečně mění i ceny a doplatky léků - horní hranici doplatků určuje ministerstvo financí, přes tuto cifru žádná z lékáren nesmí jít - prostor mezi těmito limity určuje výši doplatku - lékárny se v něm mohou pohybovat podle svého uvážení a obchodní strategie
Léky, které nemají náhradu U těchto a dalších léků se může stát, že některá lékárna bude mít preparát bez doplatku, jiná za horní hranici možného doplatku. Ale rozhodně u nich není možné najít stoprocentně stejný preparát, který by mohl lék nahradit. Název léku - indikační skupina - nejvyšší možný doplatek Arimidex - onkologičtí pacienti - 208 Topamax 100 mg, 60 tablet - epileptici - 93 Seretide 500 mikrogramů, 50 dávek - pro astmatiky - 282 Micardis + 80 miligramů - pro snížení tlaku - 46 Plavix - proti srážení krve - 431 Actonelle - lék proti řídnutí kostí - 521 Levemir - inzulín, pro diabetiky - 462
Léky, u kterých se platí téměř vždy Existují i takové léky, které nelze vydávat v lékárně bez doplatku. Jejich nákupní cena od distributora je totiž vyšší než úhrada, kterou zaplatí VZP. Tyto doplatky vycházejí z ceny od výrobců a od dodavatelů a mohou se lišit u každé dodávky. Výše doplatku se také může změnit vždy s novým platným číselníkem. Příklady některých léků, které jsou vždy s doplatkem Název léků - na co se užívá - minimální doplatek - maximální doplatek Casodex - nádor prostaty - 0 - 2030 Kč Detralex - zánět křečových žil, hemoroidy - 195 - 268 Kč Condrosulf - artróza kloubů - 79 - 147 Kč