Prvním krokem samozřejmě je celou smlouvu si důkladně přečíst, a to klidně několikrát. Objevíte-li ve smlouvě cokoliv, co se vám zdá nejasné nebo nesrozumitelné, neváhejte se zeptat toho, u koho si půjčujete – obchodního zástupce společnosti nebo bankovního úředníka. „Pokud vám vaše dotazy nechce nebo nedokáže zodpovědět, obraťte se raději na jinou instituci,“ uzavírá Tomáš Konvička.

Autor: Fair Credit

Co praví zákon

Na smlouvy o spotřebitelských úvěrech samozřejmě hned v několika ohledech pamatuje i zákon. Ten stanovuje, že ke smlouvě musíte obdržet takzvané standardní informace o spotřebitelském úvěru. Tento dokument obsahuje veškeré informace o úvěru samotném, jeho podmínkách a popřípadě sankcích. Ze smlouvy musí být hned na první pohled jasné, kolik si půjčujete a kolik nakonec zaplatíte. Už ze standardních informací a samotné smlouvy lze určit, jestli je půjčka férová, či ne.

„Za zmínku stojí, že od roku 2013 nařizuje zákon, že veškeré podmínky smlouvy musí být napsány stejně výrazně. Různé dodatky a podmínky psané mikroskopickým písmem tedy ukazují nejen na podezřelého poskytovatele půjčky, ale i na porušení zákona,“ doplňuje obchodní ředitel Fair Credit Tomáš Konvička.

Pozor, úrokem to zpravidla nekončí

Ve smlouvě by kromě výše částky a výše splátek měly stát i další informace, především procento úroku a RPSN (roční procentní sazba nákladů). Ta se uvádí v procentech, všichni úvěrující ji musí ze zákona povinně uvádět a závisí především na tom, na jak dlouho si půjčku berete.  

A co když přijdou problémy?

Smlouva obsahuje i sankce, které vám hrozí, pokud nebudete schopni úvěr splácet. „Pokud k této situaci dojde, většina férových nebankovních společností se vždy snaží společně s vámi hledat řešení vzniklé situace. Proto se nebojte a o všem informujte svého obchodního zástupce. Jedině tak můžete předejít následným nepříjemnostem,“ doporučuje Tomáš Konvička ze společnosti Fair Credit.