Soudní jednání, které proběhlo 13. prosince označilo vznesenou stížnost za nepřijatelnou. Skupina žalujících napadala především to, že Česko neuznalo hluboké bezpráví způsobené konfiskacemi a následně neposkytlo náhradu za zabavený majetek. Již koncem roku 1945 odhadli tehdejší českoslovenští představitelé hodnotu vyvlastněného německého majetku na 300 miliard korun. Podle historika Jána Mlynárika se však dokonce jednalo o majetek v celkové hodnotě 800 miliard československých korun. První vlna žalob v souvislosti dekrety prezidenta Edvarda Beneše se objevila po uzavření česko-německé deklarace z roku 1997.