Marie Černá (34), která čtyřicet dnů ve svém bytě v Kurzově ulici v Praze 5 ukrývala uprchlého vězně Jiřího Kajínka (40), je vinna! Dopustila se trestného činu nadržování a její jednání nemohlo být nepotrestáno alespoň symbolickým trestem. Tak zněl včerejší verdikt Městského soudu v Praze. Senát, proti jehož rozhodnutí není odvolání možné, tak potvrdil rozsudek Obvodního soudu v Praze 5 - tříměsíční trest s ročním odkladem. Černou ukrývání Kajínka, milostný poměr s ním, strach z pomsty, odhalení, vyšetřování a soudy velmi poznamenaly. Do jednací síně vstoupila bledá a pohublá. "Necítím se vinna. Měla jsem strach o syna, který je mou jedinou radostí. Neměla jsem sílu projevit občanskou statečnost a Kajínka udat," řekla s pláčem na krajíčku ve své závěrečné řeči. Žádala senát, aby ji zprostil obžaloby. Její advokát Jaroslav Janeček byl v obhajobě důraznější. "Kajínek je nebezpečný zločinec. Bála se jeho pomsty," tvrdil. Poukazoval i na dobrozdání znalců, podle něhož Černá jednala pod vlivem tzv. "stockholmského syndromu". Psychická porucha, jíž Černá trpí, byla podle něho důvodem, proč Kajínkovi pomáhala. "Stockholmský syndrom" se podle odborníků vzácně vyskytuje u obětí trestného činu, které se pod jeho vlivem ztotožní s jednáním zločince. Rozhodnutí zamítnout odvolání Černé a potvrdit vyměřený trest zdůvodnila předsedkyně senátu velmi podrobně. "Černá Kajínka prostřednictvím svého manžela osobně znala. Neměla důvod z něho mít strach," řekla soudkyně. Uznala, že se manželka orlického vraha dlouho léčila u psychiatrů, ale podle jejích slov mohla kontrolovat své jednání. Advokát Černé hodlá v boji za svou klientku pokračovat. "Podám ústavní stížnost. Je to první případ člověka, který trpěl "stockholmským syndromem" a byl za to potrestán," řekl závěrem Jaroslav Janeček.