Až pětadvacet hodin jeli o uplynulém víkendu někteří čeští turisté na dovolenou na chorvatské pobřeží. Šestihodinové čekání v nekonečných kolonách aut na ucpaných dálnicích nebylo ničím neobvyklým. Člověk se v té chvíli stává na mnoho hodin vězněm rozpálených asfaltových dálničních tepen Evropy. Navíc je vystaven neúprosným slunečním paprskům. Žhavé slunce dokáže přeměnit automobil v saunu. "Za předním oknem na přístrojové desce teploty běžně dosahují až sta stupňů Celsia," říká z vlastní zkušenosti z dálnice D1 šéf jihlavských záchranářů Jan Sedlák a dodává: "Dostatečná zásoba tekutin na každou delší jízdu po dálnici nezbytností. Nejlepší je studený neslazený čaj." Nikdo totiž nikdy nemůže předvídat, co se stane a jak dlouho ve vozidle na dálnici zůstane. To platí nejen o cizině, ale také o domácím prostředí. Rozhodně nelze spoléhat na občerstvení u benzínových čerpadel. Přehřátí organismu může vést nejen k úpalu, ale často i k bezvědomí. "Nejohroženější skupinou jsou děti a staří lidé, jejichž organismus má sníženou schopnost tepelné regulace," vysvětlil Sedlák. V případě bezvědomí by postižený měl být přenesen ven z?auta, pokud možno do stínu, a ponechám v klidu. Jamile se probere, měl by dostat velké množství jakéhokoliv nealkoholického nápoje. "Pokud je třeba přivolat vrtulník, nezapomeňte na přesnou lokalizaci místa - poslouží k tomu kilometovníky zpravidla umístěné na středových svodidlech. Pak už jen stačí, aby někdo na přilétající vrtulník viditelně mával," uzavřel Jan Sedlák.