Neuvěřitelný skandál! Česká republika vydává ročně horentní sumy na bezpečnost proti teroristům. Při útoku bychom si přesto ani neškrtli. V ohrožení života jsou dokonce i vládní činitelé, včetně prezidenta. Blesk se o tom přesvědčil na vlastní oči. V doprovodu nezávislého speleologa Jiřího Fraňka jsme se bez problémů dostali až k přistávací ploše vojenského letiště Praha Kbely, kde sedají letouny nejen našich zákonodárců! Jinak řečeno, dostali jsme se do míst, kam je veřejnosti vstup zakázán a po neposlušných se střílí. tomu, aby tu došlo k tragédii, stačí mít s sebou pár kilo výbušniny... Terénním vozem vyrážíme k vojenskému letišti. Důvod, proč nejedeme normálním autem, je jasný už po několika okamžicích. Z rušné Kbelské ulice uhýbáme do strmé travnaté stráně. Řidiči za námi jsou v šoku. Konečně zastavujeme. Kolem nás je tráva a stromy. "Kde je ta díra do podzemí?" ptáme se. Vybaveni baterkami a v oblečení, se kterým se předem loučíme, vstupujeme do podzemí. "Tak prosím," říká Franěk a po zádech mizí v úzkém otvoru. My za ním. Ocitáme se v miništole. "Kdysi to byl uhelný důl," říká za pochodu. Jsme v hloubce asi osmi metrů. "Za druhé světové války tu Němci chtěli udělat centrálu pro řízení letového provozu," upřesňuje náš doprovod. Nakonec si prý ale vybrali jiné místo. Přesto tu po nich na zdech zbyly rytiny. Přicházíme k betonovým schodům. "Těmi bychom se dostali až na letištní plochu," vysvětluje speleolog, zatímco stoupáme. Na konci nás ovšem nečekají žádná dvířka, jen zem. "Teď by stačilo odhrabat asi půl metru a jsme přímo na letišti," upřesňuje Franěk. Na tajnou chodbu už upozorňoval armádu a další instituce. Nikdo se tím ale podle něj dodnes nazabýval. Přitom teroristé sem stejně jako my mohou přijít kdykoliv. A k tragédii pak bude stačit jen pár kilo výbušniny...