Pětidenní cesta Laury Bushové ve Francii a Rusku pěkně zacloumala s americkým prezidentem George Bushem. Stesk po choti, možná i žárlivost na vyhlášenou galantnost francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka dohnala nejmocnějšího muže světa k neuvěřitelnému výkonu. Manželku po návratu domů uvítal básní, kterou sám složil. A Laura, jako správná žena politika a milující manželka se Bushovým výtvorem hned světu pochlubila. Stalo se tak na závěr knižního festivalu v knihovně Kongresu. »Růže jsou rudé, fialky modré, ach ty můj bochánku v posteli pod pokrývkou, jak se mi po tobě stýskalo! Růže krásná, smutnější jsem já při pohledu, jak tě líbá okouzlující francouzský hoch. Psům a kočce se po tobě také stýskalo, Barney je stále ještě navztekaný, že jsi ho upustila, snědl tvůj střevíček. Vzdálenost byla takovou překážkou, drahá moje. Až se ti příště zachce dobrodružství, prostě přistaň na letadlové lodi.« Zcela konsternované veřejnosti ihned přispěchal na pomoc tisk s literárními odborníky, kteří dílo rozebrali a všem vysvětlili, co básník chtěl svými verši sdělit. Bush ve svém básnickém dílku naráží na to, že francouzský prezident Jacques Chirac je znám svou vášní pro krásné ženy a je vyhlášeným gentlemannem. Lauře Bushové při její návštěvě v Paříži políbil ruku. Do díla zamotal i historku se psíkem Barneyem, kterého Laura při předávání manželovi upustila. Údernou závěrečnou zmínkou o letadlové lodi zvěčnil Bush jeden z klíčových okamžiků své prezidentské kariéry. Vyšňořený v letecké kombinéze s odznakem »vrchní velitel« totiž dorazil letos 1. května stíhačkou na letadlovou loď Abraham Lincoln, aby oznámil, že velké bojové operace v Iráku skončily. Bohužel, Nobelova cena za literaturu již byla udělena. Snad příště, Georgi...