Příloha 1 – samostatně výdělečná činnost

Příjmy si musí evidovat každá osoba samostatně výdělečně činná (podnikatel, umělec, advokát). Výdaje lze uplatňovat na základě daňové evidence, účetnictví či procentem z příjmů. Který způsob je pro vás výhodnější, záleží hlavně na vašich výdajích nezbytných k dosažení zisku. Tvoří náklady velký díl příjmů? Pak se vám vyplatí vést daňovou evidenci nebo účetnictví. V opačném případě zvolte paušální výdaje.

Řádek 101 a 102 Vepsání příjmů a výdajů včetně vypočtení zisku/ztráty (ř. 104) je jednoduché a vychází z celoroční evidence podnikatele. U výdajů lze uplatnit procento z příjmů ve výši

80 % u zemědělských činností a řemeslných živností,

60 % u ostatních živností,

40 % u dalších činností (znalec, tlumočník, autorské honoráře, insolvenční správce…)

30 % u příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Pokud se rozhodnete uplatnit výdaje procentem z příjmů, musíte je uplatnit u všech činností podle § 8 (samostatné výdělečné činnosti). Nejde například uplatnit u řemeslné činnosti procento z příjmů a u autorských honorářů skutečně vynaložené výdaje.

Řádek 105 a 106 – částky zvyšující a snižující hospodářský výsledek.

V obou řádcích jsou vepsány příslušné údaje z tabulky E uvedené v příloze. Ale co uvést do této tabulky?

Jsou to především daňově neuznatelné výdaje  například na reprezentaci, zrušené rezervy vytvořené v minulých letech a další (ř.105). Snižuje se o příjmy, které jsou zahrnuty v účetnictví, ale nepodléhají dani z příjmů (ř.106). Celkový výčet můžete najít v zákoně o dani z příjmů v § 23 odst. 3.

Pokud podnikáte se spolupracovníkem (třeba manželem či manželkou nebo dětmi, které ukončily povinnou školní docházku, apod.), je možné část příjmů převést na ně (ř. 107). Na manželku ani na děti v tom případě ale nemůže být uplatněna sleva na dani a jsou stanoveny i limity, kolik příjmů se dá převést.

Na spolupracující osoby můžete převést i ztrátu (ř. 108). A pokud jste spolupracující osobou vy, uvedete váš podíl na zisku (ř. 109) či ztrátě (ř. 110) ve svém daňovém přiznání. Pokud jste to vy, kdo rozděluje příjmy, uveďte údaje o osobách, na něž příjmy rozdělujete (tabulka G). Jestli je na vás příjem rozdělen, uveďte, kdo ho na vás převedl (tabulka H).

Řádek 112 Hospodářský výsledek  - připadá na vás jakožto společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti. V obou případech se jedná o osobní společnosti, u kterých váš podíl na zisku nebyl zdaněn, a proto ho musíte zdanit v rámci vašeho přiznání. Do daňového přiznání uveďte taky IČ společnosti a podíl, jaký vám náleží (tabulka I).

Řádek 113 Výsledný dílčí základ daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti získáte sečtením či odečtením příslušných řádků.

Další část přílohy je věnována dodatečné evidenci. Do příslušných políček uvedete údaje z vaší evidence příjmů, daňové evidence či účetnictví. Jen několik polí může vyžadovat bližší vysvětlení.

Údaje o hlavních a vedlejších činnostech (tabulka B) jsou důležité především při uplatnění výdajů procentem z příjmů. Pokud se podnikatel zabývá více činnostmi nebo má kromě podnikání i příjem z pronájmu obchodního majetku či z prodeje licencí, na každou činnost může uplatnit jiný díl příjmů do výdajů.

Někdo podniká jen několik měsíců v roce. V takovém případě je třeba vyplnit příslušná data o zahájení, přerušení či ukončení činnosti (tabulka C). Vyplňují se ale jen takové skutečnosti, k nimž došlo v průběhu loňského roku.

Příloha 2 – příjmy z pronájmů a ostatní příjmy

Pronajímáte byt, dům nebo chatu? Pak je vám v Příloze 2 vyhrazena 1. tabulka. I u příjmů z pronájmu se můžete rozhodnout, zda uplatníte skutečně evidované výdaje, nebo do nákladů zahrnete 30 % příjmů.

Tip: Vyplácí se využít spíš skutečné výdaje, v rámci nich můžete uplatnit mimo jiné odpisy nemovitosti a další související výdaje, které většinou hranici 30 % příjmů přesáhnou.

Řádek 201-203 Příjmy, výdaje i jejich rozdíl je snadné zahrnout. Následně formulář vyžaduje částky zvyšující (ř. 204) a snižující (ř. 205) daňový základ, což jsou stejně jako v případě samostatně výdělečné činnosti daňově neuznatelné výdaje (zvyšují) a osvobozené příjmy (snižují).

Řádek 206 Výpočet daňového základu je poměrně jednoduchý.

Do evidovaných nákladů můžete zahrnout i rezervy. V takovém případě ale pak nejde uplatnit daňově výdaje, na které byly rezervy tvořeny (například oprava střechy). Finanční úřad chce mít o rezervách přehled, proto vyžaduje uvedení jejich počátečního i konečného stavu.

Mezi ostatní příjmy se počítají příležitostné příjmy, prodej nemovitosti, prodej akcií či podílových listů, přijaté výživné, důchody a další . Pozor,  pouze v případě, že se na konkrétní příjem nevztahuje daňové osvobození (například při prodeji cenných papírů po uplynutí 6 měsíců nebo při prodeji nemovitosti k vlastnímu bydlení po 2 letech držení apod.). Proto je nejprve nutné uvést jednotlivé příjmy a k nim související výdaje.

Příloha 3 – příjmy ze zdrojů v zahraničí

Příjmy vám můžou plynout taky z území jiných států. Pokud žijete v Česku, máte povinnost danit veškeré celosvětové příjmy tady. Protože jsou ale příjmy v zahraničí zpravidla už jednou zdaněny, dá se zaplacená daň v zahraničí uplatnit proti daňové povinnosti v Česku, a to u všech zemí, s nimiž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Pozor: Příloha 3 slouží k výpočtu zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Veškeré příjmy ze zahraničí se uvádějí v předchozích přílohách podle svého druhu –například příjmy z podnikání v zahraničí v Příloze 1 apod.

Řádek 321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí uvádějte všechny. S naprostou většinou zemí má Česká republika uzavřené dohody o výměně informací, a tak se o případném daňovém úniku může dozvědět. Proti každému příjmu (kromě příjmů ze závislé činnosti) lze uplatnit výdaje (ř. 322).

Snahou je uplatnit daň zaplacenou v zahraničí (ř. 323) proti české daňové povinnosti. Koeficient zápočtu (ř. 324) není nic jiného než podíl daňového základu z příjmů v zahraničí k celkovému daňovému základu (z řádku 42 hlavní části daňového přiznání). Pokud byly výdaje v zahraničí vyšší než příjmy, uvádí se 0.

Maximálně lze uznat k zápočtu (ř. 325) podíl české daňové povinnosti připadající na zahraniční příjmy. Vypočítá se jako koeficient zápočtu (tedy podíl daňového základu z příjmů v zahraničí na celkovém daňovém základu – z ř. 324) krát celková daňová povinnost v Česku (ř. 57 hlavního formuláře) děleno stem (protože v předchozím řádku jsme stem násobili…).

Daň uznaná k zápočtu (ř. 326) je ve výši daně zaplacené v zahraničí (ř. 323), ovšem v maximální výši připadající na českou daňovou povinnost plynoucí ze zahraničních příjmů (ř. 325). V řádku 327 se spočítá, kolik daně zaplacené v zahraničí nelze započíst.

Následně se sečte uznaná (ř. 328) a neuznaná (ř. 329) daň k zápočtu ze všech samostatných listů, kde každý list představuje jeden stát. V řádku 330 se spočítá výsledná daňová povinnost po zahrnutí zápočtu ze zahraničí.

Přílohu s výpočtem zápočtu daně ze zahraničních příjmů nelze vyplnit bez téměř kompletního vyplnění základního formuláře.

Fotogalerie
4 fotografie