Po jedenadvaceti dnech irácké války se režim Saddáma Husajna zhroutil. Symbolem porážky diktátora se stalo i včerejší svržení jeho monumentální sochy v centru Bagdádu. Poté, co socha padla, se dav rozvášněných Iráčanů vrhl na zničené torzo a dokonal dílo zkázy. Mezitím obyvatelé Bagdádu, Basry a dalších iráckých měst vítali Američany a Brity jako osvoboditele. Zároveň ale začalo bezuzdné rabování obchodů i vládních budov. Spojenci tomuto plenění zatím jen přihlížejí. Za obrovského jásotu početného davu nejprve Iráčané nasadili soše "oprátku", strhnout mnohatunovou sochu se jim však ani po několika pokusech nepodařilo. Musela zasáhnout až těžká technika spojenců. Američtí ženisté zapřáhli sochu za jeřáb a diktátor se záhy poroučel k zemi. Vše proběhlo v přímém přenosu několika televizních společností. Celý svět tak viděl i poněkud nešťastný akt nasazení kápě z americké vlajky na Saddámovu hlavu. Vojáci si to rychle uvědomili a americkou vlajku nahradili iráckým praporem... Poslední události z irácké války: Boje v Bagdádu se přesunuly od střetů s armádou bojující o vládní objekty k soubojům s menšími skupinami iráckého odporu v ulicích města. Američané tvrdí, že kontrolují většinu Bagdádu. Americkým speciálním jednotkám a kurdským bojovníkům se podařilo dobýt horu Maklub u severoiráckého města Mosul. Na mezinárodní bagdádské letiště, které začátkem týdne obsadily americké jednotky, dorazila první letadla s humanitární pomocí. Od počátku války zahynulo podle oficiálních zdrojů z USA a Británie v Iráku 96 amerických a 30 britských vojáků. Deset Američanů se pohřešuje. Do zajateckého tábora v jihoráckém Umm Kasru proudí denně stovky iráckých zajatců. "Pod naší kontrolou je asi 7300 válečných zajatců," uvedl John Della Jacono. Iráčtí obyvatelé Basry, znechucení rabováním, začínají brát spravedlnost do svých rukou. Kvůli krádežím byly již zaznamenány první případy lynčování. Česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková se musela při cestě do Iráku svěřit do rukou britských vojáků. Čeští vojáci nesmí totiž podle současného mandátu překročit hranice Iráku. Bezpečnostní výbor českého Senátu rozšířil vládní usnesení umožňující vyslat do Iráku armádní polní nemocnici o možnost, aby se do humanitární pomoci zapojili i vojáci protichemického praporu v Kuvajtu. Senát bude o vyslání rozhodovat 15. dubna. Na financování půlročního pobytu nemocnice v oblasti se budou podílet i Spojené státy.