Na 1800 romských občanů, z toho část ze Slovenska, žádá na českém ministerstvu obrany status politického vězně za své pronásledování během romského holocaustu v době nacistické okupace. Kromě případů věznění mohou osvědčení a finanční satisfakci získat i lidé, kteří se za války museli vynuceně ukrývat. Lhůta pro uplatnění uvedeného nároku podle zákona č. 255 z roku 1946 vyprší koncem roku. "Prokazování, kdo z žadatelů stanovená kritéria pro získání osvědčení splňuje, je obtížné. Konečný počet lidí, kteří požadavkům vyhoví, tak bude zřejmě nízký," sdělil nám místopředseda vlády Petr Mareš (US-DEU). "Důkazní břemeno spočívá na žadateli, naše ministerstvo nemůže opatřovat důkazy o ukrývání dotčených osob," sdělil tiskový odbor ministerstva obrany. Důkazem o perzekuci či ukrývání mohou být tedy jakékoliv skutečnosti. Výpovědi svědků, údaje z dobových dokumentů, zápisy v kronikách či úřední dokumentace. V tom je právě potíž: Jak v záplavě žádostí rozlišit tvrzení dotčené osoby od skutečnosti a zamezit zneužívání zákona. A jaké peníze jsou ve hře? Ministerstvo obrany sdělilo, že jde o jednorázovou částku, kterou má vyplácet Česká správa sociálního zbezpeční. Pro osobu, ukrývající se během války déle než jeden rok činí 120 tisíc korun, za dobu kratší pak 60 tisíc korun.