Už déle než týden září obří červené srdce nad Pražským hradem. Pro jedny je kýč, který naštěstí za tři měsíce zmizí, pro druhé je milým zpestřením ´okoukaných´ Hradčan. Pořádně překvapení a pohoršení jsou z něj ale cizinci. Mají symbol neonového srdce, navíc červeného!, v naší zemi spojený pouze s jedinou věcí: s nevěstincem. Povolení pro vyvěšení Srdce na Pražský hrad šlo od správy Hradu a prezidentské kanceláře přes památkáře, architekty, hradní policii, hasiče po kameníky a statiky. Ti všichni nakonec s instalací souhlasili, přesto neonový symbol vyvolal bouřlivé diskuse. "Podle mého názoru je to nesmírná kýčovina. Ale nebylo by to tak zlé jako to, že červené srdce v naší republice je pro cizince symbolem českých bordelů a levných šlapek," konstatoval politolog Zdeněk Zbořil. "Měl jsem možnost s návštěvníky ze zahraničí mluvit. V drtivé většině si to vysvětlují tak, že poskytování sexuálních služeb se už dostalo i na Hrad," dodal. Novou ´ozdobu´ Hradčan nikdo odstraňovat zatím nebude. Srdce, ať už je symbolem čehokoliv, nechává památkáře klidné. Především proto, že je jen dočasné. "Chce to jistou toleranci a nadhled, abychom toto zpestření přijali. Spojitost s nevěstincem v tomto případě považuji za kouzlo nechtěného," dodala předsedkyně Klubu Za Starou Prahu Kateřina Bečková. "Zatím jsme to neprojednávali. Jsou důležitější věci a tohle za pár týdnů zmizí. Pokud by se ale rozvěšování neonových ozdob po pražských památkách mělo stát běžným, nepovažoval bych to za ideál," dodal Richard Biegel, jednatel klubu. Podle tvůrce hradčanského Srdce Jiřího Davida je dílo spojeno s přemýšlením o tom, že i v dnešním pragmatickém světě je možné mluvit o lásce, citu a porozumění. Dohady, které neón vyvolal, ho těší. "To, že se Srdce stalo lakmusovým papírkem citu - pro a proti - je mi ctí," prohlásil.