Někdo to tušil, někdo předpovídal, ale že to skutečně přijde, tomu nevěřil snad nikdo! Velká voda se prohnala Čechami a Moravou a zanechala za sebou ohromné škody. Zmařené lidské životy, rozbořené domy, totálně poničenou infrastrukturu, smutek a beznaděj. Kdo za to všechno může, ptají se ti šťastnější, kteří se pomalu vracejí do svých domovů a všude kolem vidí jen obraz zkázy. Zařádila si skutečně "jen" nevypočitatelná příroda nebo za to může i někdo "kompetentní"? Mohla příval vody na Prahu zastavit Vltavská kaskáda? Mohl někdo pražské metro uzavřít "včas"? Jak mohl z neratovické Spolany uniknout chlór? Proč umírala zvířata v zoo a proč padaly domy před očima jejich zděšených obyvatel? Kdo za to může? Jak to bylo s přehradami? Nikdo neselhal? Přehrady na Vltavě prý mohly být využity lépe. Podle zdroje přímo z pražského krizového štábu, který nechtěl být jmenován, i škody mohly být podstatně menší. "Dneska má každý strach o práci, a tak se kouká krýt papírem. I kdyby věděl, že něco musí udělat, aby předešel škodám velkého rozsahu, raději počká na písemný příkaz. Nikdo nechce nést za nic odpovědnost. To platí i o odpouštění přehrad," řekl zdroj Nedělnímu Blesku. Podle technického ředitele Povodí Vltavy Václava Kulhánka však bylo nakládání s vodou v jednotlivých přehradách naprosto v souladu s jejich manipulačními řády. Dobrá byla i spolupráce mezi vodními díly, takže soustava jako celek obstála. Za spekulace a lži označil ředitel Kulhánek informace o tom, že prý těsně před záplavami došlo ke sporu mezi energetiky z ČEZ (ti prý chtěli zachovat úroveň vody) kvůli výrobě elektřiny. "Manipulovali jsme s přehradami tak, aby bylo zabráněno ztrátám na životech a sníženo co nejvíc riziko a co nejvíc eliminovány škody na majetku." Toto stanovisko potvrdil i Daniel Častvay z tiskového oddělení Českých energetických závodů. Známý vodohospodář, který chtěl "pro jistotu" zůstat anonymní (celý život věnoval přehradám a jejich funkčnosti, podílel se i na řízení záchranných prací při záplavách před pěti lety na Moravě), tvrdí ale něco jiného: "Jsem přesvědčen o tom, že se na Prahu řítila Vltavou víc než tisíciletá voda. Přehradní kaskáda ji ztlumila natolik, že v hlavním městě řádově už "jen" o desítky let překročila vodu stoletou." Podle jeho slov Praha zatím neví, co pro ní přehrady na Vltavě udělaly. "Škody jsou viditelné, to, co se podařilo díky přehradám zachránit, už jakoby ne," dodal. Hráze totiž nepustily do Prahy vyvrácené stromy ("tloukly by jako beranidla do pilířů mostů") ani tisíce tun jemného bahna. Ty "lehly" na dna přehrad. Pokud by jich nebylo, došlo by k zanesení řečiště Vltavy a zřejmě i k vytvoření jejího nového koryta, k ucpání a zničení možná většiny pražských mostů. "Bez vltavské kaskády by voda Prahu spláchla," uzavřel expert, "předvídat takovou vodní katastrofu nelze. Jde ji jen mírnit a to přehrady dokázaly." Kampa mohla zůstat na suchu Protipovodňové zátarasy, které zachránily větší část pražského Starého Města, mohly podle pracovníků Povodí Vltavy uchránit i historickou Kampu. Mohly, pokud by tu byly. "Projekty jsou vypracované a bariéry už mohly dávno stát. Nepochopitelných sedmnáct měsíců je ovšem připomínkují památkáři a paradoxně jsou tak odpovědni za to, že se Kampa a Malá Strana ocitly pod vodou," tvrdí ředitel závodu Dolní Vltava Povodí Vltavy Pavel Uher. Přestože památkáři argumentují tím, že Kampa a Malá Strana byly od nepaměti na záplavy zvyklé, to, co zdejší světově unikátní památky musely vydržet v minulých dnech, se může na některých z nich tragicky podepsat. Metro? To je průšvih "na entou"! Škody na pražském metru prozatím dosahují asi dvou miliard korun. Zatopeno nebo vodou bezprostředně ohroženo je 17 stanic, tedy třetina. Podle dostupných informací se měl porušit tlakový uzávěr ve stanici metra B Invalidovna, odkud pravděpodobně voda protekla do dalších stanic. Ovšem metro (kdysi stál metr jeho stavby milión korun), bylo koncipováno jako neprodyšně uzavíratelný protiatomový kryt, hermeticky izolovaný od okolí. Proč nevydrželo? Málo se ví, že stanice mají čtyři tlakové uzávěry, synchronně blokující vjezdy do tubusů. Tvoří je masivní, asi třicetitunová betonově-olověná vrata, kdysi vyráběná v Maďarsku. Kromě toho lze vstupy a výstupy pro cestující neprodyšně uzavřít vraty. Ta se vysouvají proti sobě z podlahy a stropu pod eskalátory nebo schodišti před nástupišti některých stanic metra. Pokud by všechno toto zabezpečení fungovalo anebo bylo včas použito, je průnik vody z technického hlediska vyloučen. Stala se někde chyba? Tisková mluvčí pražského dopravního podnik Michaela Kuchařová tvrdí, že ne. "Všechny staniční tlakové uzávěry jsou uzavřeny," říká. "Kromě toho, všechny stanice metra byly v době jejich uzavírání suché. A dále," dodává, "metro je z hlediska protipovodňové ochrany koncipováno jen na stoletou vodu!" Následný dotaz na to, zda byly stanice uzavřeny včas, mluvčí nezodpověděla. Podle některých informaci však nelze vyloučit, že provoz metra byl zastaven pozdě a že proto nebylo možné ochranný systém v předstihu nasadit. V evakuovaných stanicích byl navíc vypnut proud, žádná čerpací stanice proto nefungovala. Proč? Zatím se k tomu nechce nikdo vyjádřit. Nejdřív voda, potom plyn Velká voda sice v Čechách řádila už několik dní, ale že by mohla bezprostředně ohrozit i jednu z největších českých chemiček - Spolanu v Neratovicích - zřejmě nikoho nenapadlo! Jak jinak si vysvětlit, že zpráva o tom, že ve čtvrtek po poledni unikl ze skladišť chemičky smrtelně jedovatý chlór, šokovala snad všechny a občané se o vzniklé situaci dozvěděli až ve chvíli, kdy málem bylo pozdě? Byla chyba na straně chemičky, jejíž pracovníci velice dobře vědí, co všechno může chlór ve vzduchu způsobit, či pochybil kdosi z krajské povodňové komise, která tak trochu velkou vodu v Neratovicích podcenila? "My jsme dali instrukce, že v dosahu vody nesmí být uloženo nic, co by mohlo uniknout. To, že k něčemu takovému došlo, je nešťastná shoda náhod," brání se mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund. Jak dodává, Spolana navíc není oprávněná o podobných haváriích a jejich nebezpečnosti informovat. "V takových případech je na povodňové komisy, aby veřejnost informovala," dodává Zikmund. Ve Spolaně ovšem problémy neskončily. Ty zřejmě nejhorší mají teprve přijít. "Tím největším bude únik dioxinů a rtuti," tvrdí toxikolog Miroslav Šuta. Už nyní se lidé v okolních vesnicích podivují - zátopová voda páchne po chemii a lakovaný nábytek se po kontaktu s ní rychle "odlakuje", což přítomnost nebezpečných látek potvrzuje.