Ruské dodávky totiž váznou a obě strany se znovu hádají, kdo za to může. Naftogaz tvrdí, že Rusko posílá málo plynu, Gazprom naopak obviňuje Ukrajinu, že krade. Než se vyřeší, kdo lže, zmrzneme?

Podle posledních informací obvinil ruský plynárenský koncern Gazprom Ukrajinu, že plyn zanechaný v tranzitním plynovodu při přerušení dodávek ruského plynu "zcizila", a proto nyní přeprava plynu do Evropy přes Ukrajinu nefunguje. "Z balkánské trasy bylo nezákonně odebráno 140 milionů metrů krychlových plynu. Nemáme vůbec představu, co se dělo na jiných trasách," prohlásil v úterý v Moskvě před novináři zástupce šéfa Gazpromu Alexandr Medveděv.

Podle informovaného zdroje z EU i podle Kyjeva Rusko neposílá dost plynu, aby umožnilo jeho tok dál přes Ukrajinu. Ukrajinská společnost Naftogaz uvedla, že spolehlivému tranzitu plynu brání více faktorů, včetně objemů suroviny, která z Ruska proudí, a tras, které byly k tranzitu zvoleny. Šéf Naftogazu Oleh Dubyna novinářům také řekl, že Ukrajina nemůže transportovat plyn dál do Evropy, protože některé ukrajinské regiony by se z technických důvodů ocitly bez dodávek.

Mluvčí Evropské unie Ferran Tarradellas prohlásil, že experti z monitorovacích komisí nemají plný přístup k dispečinkům v Kyjevě a v Moskvě.

Ruský premiér Vladimir Putin při návštěvě ústředí Gazpromu ale popřel, že by mezinárodní pozorovatelé neměli přístup na všechna kontrolní místa přepravy ruského plynu na Ukrajinu. Současně oznámil, že se ve středu setká s premiéry Slovenska a Bulharska, jejichž země přerušením dodávek nejvíce utrpěly. Slovensko zároveň zvažuje, že v případě vzniku krizové situace v elektrické rozvodové síti, obnoví provoz části jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Spuštěním V1 by však Slovensko porušilo přístupovou smlouvu k EU.

Premiér Mirek Topolánek v úterním telefonickém rozhovoru ukrajinské premiérce Julii Tymošenkové doporučil, aby okamžitě kontaktovala experty Eurogazu, kteří jsou připraveni Ukrajině s technickými problémy pomoci. Ukrajinská premiérka přislíbila, že nabídku využije.

Podle agentury ITAR-TASS je tlak v ruském potrubí stálý, ale na ukrajinské straně jsou prý ukazatele na nule, což znamená, že kohoutky jsou zavřeny.

Přes Ukrajinu obvykle putuje 80 procent ruského plynu do Evropy, který kryje asi pětinu evropské spotřeby. Nynější krize podle Moskvy svědčí o nutnosti diverzifikovat cesty přepravy ruského plynu do Evropy výstavbou plynovodů Nord Stream a South Stream, vedoucích přes Baltské, respektive Černé moře. V ruském tisku se však už objevila i varování, že v důsledku může Evropa hledat jiné dodavatele.

Cestu k obnovení dodávek plynu umožnila smlouva o monitorování dodávek, kterou v Bruselu opětovně podepsala Evropská komise, Ukrajina a Rusko.

Nejhorší situace je nyní zřejmě na Balkáně, kde jsou některé země stoprocentně závislé na ruské surovině.

Bez plynu bylo 6 dní také Slovensko, které přemýšlelo o obnovení činnosti reaktoru jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.