Chrysler Sebring není v našich končinách, na rozdíl od USA, tuctové auto. Příď, žebra na kapotě, obrovitánská přední a zejména zadní světla způsobují, že si ho s žádným jiným autem nespletete. Vnitřek ale kvůli lacině vyhlížejícím a příliš šedivým plastům působil na testovací posádku nudně. A to přesto, že se tu dá najít spousta zajímavých 'vychytávek'. Sympatické jsou hodiny uprostřed palubní desky s klasickým ciferníkem, milovníky kávy a čaje či naopak vychlazených nápojů potěší držák ve středové konzole, který podle potřeby příslušnou nádobu ohřívá či chladí. Naprosto bezchybné bylo rádio s navigací, dotykovým displejem, přehrávačem DVD a dokonce s pamětí na uložení oblíbené hudby. Cestující vpředu mají velkorysý prostor, vzadu ale, přestože jde (na evropské poměry) o poměrně velký vůz, pro kolena dlouhánů moc místa není. Příjemným překvapení byly jízdní vlastnosti. Sebring neměl žádné problémy v zatáčkách, podvozek zajišťoval dostatečnou přilnavost auta i k hodně špatné silnici. Pod kapotou pracoval turbodiesel, který si Chrysler vypůjčil od Volkswagenu, takže ani se spotřebou, ani s řazením nebyl problém. Jen kdyby ve vyšších otáčkách byl motor o trochu méně slyšet.