-- Polemika --

Tak, zázračný bodový systém nám funguje už 10 měsíců, takže bychom mohli zhodnotit jeho přínosy. Vlastně je to možná zbytečné, protože tu spásu vidíme všichni. V České republice dochází k dopravním nehodám jen zcela výjimečně, na silnicích nikdo neumírá, řidiči jezdí jako beránci a při pouhém letmém pohledu na sklenku alkoholu je zachvacuje nezvladatelný třas s výrazem nevýslovného odporu. Dopravní a obecní policie nemají za co vybírat pokuty, takže na nás jen s úsměvem mávají a přejí nám šťastnou cestu. Bezohlední řidiči byli eliminováni, případně zkroceni a na silnicích tak zavládla výhradně slušnost. Počkejte, jaké kecy? Tak nám to přece loni sliboval exministr Šimonovský se svou skvadrou za podpory některých spřízněných médií. Nebo snad bodový systém nefunguje a vše je trochu jinak? Ještě si ale dovolím malou vsuvku. Vzpomeňte si na zavedení přednosti chodců na přechodech. Vznešená myšlenka, kterou zaplatily životem desítky lidí. Bez zlého úmyslu řidičů. Věřím, že jen málokdo jezdí po městě s myšlenkou na originální bowlingovou partii. Mnozí chodci prostě jen bezmyšlenkovitě spoléhali na svou (mediálně propíranou) absolutní přednost a nějak zapomněli na to, že auta mají také setrvačnost a brzdnou dráhu. Nebo jim to nikdo neřekl. Spí se odpovědným dobře? Ale zpět k bodovému systému. Šimonovského recept (omlouvám se dalším prosazovatelům bodového systému, že je nejmenuji, ale exministr byl nejvehementnější spasitel) je postaven na drakonických sankcích, jenže výše trestu sama o sobě nedokáže lidi odradit od přestupkového chování. Podívejte se do Saúdské Arábie, kde je bičování jedním z mírnějších trestů. Nemyslete si, že tam lidé nepáchají nepravosti. Nebo do USA, kde nestačí stavět věznice (naštěstí mají dost místa), polovina mladistvých dnes sedí za mřížemi a teprve až tam skončí i ta druhá, možná si někdo uvědomí, že by chyba mohla být někde jinde. Každopádně situace na našich silnicích byla vydávána za katastrofální, takže pomoci prý mohla jen mimořádně razantní opatření. Kdo se však nenechal ohlupovat mediální kampaní, dobře věděl, že vývoj počtu usmrcených byl už před bodovým systémem pozitivní. Počkejte, to zní divně, raději rekněme, že mrtvých při dopravních nehodách ubývalo. V roce 2004 zemřelo 1215 osob, v roce 2005 1127 osob a v loňském roce "jen" 956 lidí (bodový systém platil až od 1.7.). Se statistikami je třeba pracovat opatrně, takže až vám někdo populisticky řekne, že za poklesem v roce 2006 je bodový systém, nedejte se a oplaťte stejnou mincí: jak je tedy možné, že v prvním čtvrtletí letošního roku zemřelo 199 lidí, o 12 více než loni? Přiznání nefunkčnosti bodového systému nečekejte. Připravte se na argument, že k tomu, aby systém fungoval, je třeba posílit policii. Proboha, nenechávejme se balamutit a nedopusťme další nárůst perzekuce. Řeči o tom, že větší výskyt hlídek zajistí větší bezpečnost, jsou nesmysl! Z jednoduchého důvodu. Rozhlédněte se. Řeší snad policisté nebezpečné chování, jako je jízda na červenou nebo předjíždění na dvojité čáře? Ne, raději se postaví na přehledný úsek s padesátkou a vybírají pokuty za "rychlou" jízdu, která nemá s nebezpečným chováním co dělat. Každopádně během vypisování bločků za 56 km/h si opravdu připadáte jako bezohledný agresor z plamenných kázání exčernokněžníka a mimoděk si říkáte, že byste zasloužili veřejné odsouzení ve stylu sbormistra Kulínského. Fuj! Problém je v tom, že nikdo nehavarujeme schválně. Všichni si přece myslíme, že jezdíme dobře a nám se nic nestane. A spěcháme. A že tenhle kamion před tím protijedoucím autem ještě stačíme předjet. V tu chvíli je nám úplně jedno, jestli za následnou srážku vyfasujeme 50 tisíc nebo 5 let. Pak je tu další problém. Média vytvořila umělý obraz, že za veškeré nehody může rychlá jízda. Ale kdo mluví o tom, že je naše země zaplevelena vraky, poskládanými ze tří kradených aut z vrakoviště (s úředně posvěcenými doklady), kterým v 70 km/h upadne kolo a čelně se s vámi potkají. Máte-li dobré auto, možná přežijete a v TV zpravodajství budete pouze označeni za bezohledného vraha (nejlépe s bytelným SUV). Ale přežijete. Státní orgány si s tímto nešvarem naštěstí dokázaly poradit a vynalezly lék. Bezchybně fungující Stanice technické kontroly, nemilosrdně vyřazující nevyhovující auta. A když to náhodou nepomáhá, nasadíme osvědčený recept: měření na padesátce. Známe to už ze Švejka - klystýr, klystýr a zase klystýr... Holenkové! A konečně se dostávám ke skutečně zásadnímu problému, alespoň z hlediska budoucnosti. Neumíme řídit. Všechno to začíná už v autoškolách. Do provozu chrlí tisíce mladých lidí, schopných předvádět neuvěřitelné věci i za denního světla a na suché silnici, a to nás Bůh chraň od mokra, neřkuli sněhu či náledí. Co takhle zavést povinné školy smyku, alespoň jako nezbytné minimum? Klidně by na ně mohl přispívat i stát, protože jde o skutečnou prevenci nehod, která odvede lepší práci než deset Kryštofů nebo hrozba doživotí. Ovšem v autoškolách to pouze začíná a v dalších letech pokračuje. V kritických letech. Co takhle zavést řidičáky na zkoušku pro mladé řidiče? Ano, k odhalování jejich závažných přestupků jsou třeba policisté, ale tak by to přece mělo být. Zároveň jsem si vědom, že by to nezabránilo všem devatenáctiletým mladíkům, aby v sobotu nad ránem se třemi promilemi omotali Škodu 120 se sedmi kamarády okolo stromu, protože policisté opravdu nemohou být všude a navíc nejsem snílek jako autoři bodového systému, ale za pokus by to stálo. A tak se dostáváme k závěru pojednání o bodovém systému. Bodový systém selhal. Proklamace o roztřídění slušných a bezohledných řidičů byla docela přesvědčivá, ale od počátku nesmyslná. Pokud pro státní moc znamená pojem "bezohledný" ve skutečnosti "rychlý" a k potírání skutečné bezohlednosti není vůle, ani to fungovat nemohlo. Amen.