7°C
Karamboly a nebezpečné situace v silničním provozu může pomoci rozlousknout kamerový záznam. Jde například o vybrzďování nebo do jízdní dráhy náhle vběhnuvšího chodce. „Pokaždé, když se cestou něco semele, dám do kamery náhradní disk a celou situaci si doma uložím. Chráním se tak proti případným nepříjemnostem,“ svěřuje se nejeden řidič.
Je si dobře vědom, že ho záznam poskytnutý policii nebo pojišťovně může vytáhnout ze šlamastiky. „Ano, kamerové záznamy pro nás představují důležité svědectví,“ potvrzuje Václav Bálek z Allianz. Obecně ale platí, že i když pojišťovnám záznamy občas pomohou, slevu na pojistném za umístění kamery ve voze třeba jako ve Velké Británii nezískáte. A zástupci například Allianz, Generali či Kooperativy nám potvrdili, že ani do budoucna s ní pojišťovny moc nepočítají.
Také dopravní policie záznamy vítá. „Někdy se skutečně stane, že bez jejich pomoci bychom viníka nehody nedokázali spolehlivě identifikovat,“ uvádějí dopravní policisté.
Dvousečná zbraň
Při využívání dat z kamer je třeba brát v potaz další pravidla, třeba zákon na ochranu osobních údajů. „Při použití záběrů jako důkazu své neviny u dopravní nehody je právo řidiče na obhajobu nadřazeno právu na ochranu osobních údajů ostatních osob na záběru,“ vysvětluje mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů Vojtěch Marcín. Záznamy jsou totiž povolené jen pro osobní potřebu. „Pokud řidič nebude záznam dále šířit či zveřejňovat, nejedná se o porušení zákona o ochraně osobních údajů,“ zní z Policejního prezidia. Nesmí se tedy snímat obličeje, ale problémem je například i natočení registrační značky vozidla. „Je to totiž údaj, podle něhož lze řidiče ztotožnit,“ říká policie.
Avšak ne vždycky se záznam stane korunním svědkem. „O zařazení záznamu mezi důkazy rozhoduje orgán činný v trestním řízení. To znamená, že jej sice mohou přijmout, ale nemusí jej brát jako relevantní,“ uzavírají policisté. Totéž platí i pro soud.
Také musíte vědět, že když poskytnutý záznam odhalí jiné vaše prohřešky během jízdy, postih vás nemine. I proto tedy s poskytováním záznamů opatrně.
Umístění
Další konflikt se zákonem můžete mít, když kameru nevhodně umístíte. „Žádná v zákoně vyjmenovaná regule na přesné místo upevnění kamery není,“ říká Roman Budský z Vize Nula. Platí tak obecná formulace Ministerstva dopravy: Záznamové zařízení by mělo být umístěno tak, aby řidiči nebránilo ve výhledu. Kamera je tak vlastně zařazena do stejné kategorie jako trs vonicích stromečků či růženec po babičce, zavěšené na zpětném zrcátku.
Kam tedy kameru dát? Nejvhodnějšími místy na umístění záznamového zařízení jsou buď prostory za předním horním zrcátkem, anebo při dolním okraji čelního skla.
Pozor v cizině
Jestliže u nás nebo třeba na Slovensku jsou kamerové záznamy pro osobní potřebu povolené, samozřejmě za předpokladu respektování soukromí ostatních účastníků silničního provozu, jinde v cizině jsou velmi přísní. Příkladem za všechny může být sousední Rakousko, které nedovoluje pořizovat vůbec žádné záznamy během jízdy, maximálně natočit jen situaci bezprostředně po nehodě. Záznamové zařízení tu nesmí být aktivní, v případě zabudovaných přístrojů pak alespoň s přelepeným objektivem. Jinak se vystavíte až drakonickým pokutám v řádech až statisíců korun. Velmi striktní jsou také v Portugalsku, opatrnosti nezbývá ani v Německu či Švýcarsku. Obdobně jako u nás je to v dalších unijních zemích, jen je třeba striktně dodržet reguli na ochranu osobních údajů, tedy zabránit zveřejnění záznamů.
Obecné rady
Při nákupu autokamery
- Nejlacinější přístroje dostupné už za méně než tisícovku nemají obvykle potřebné rozlišení, proto záznam nebývá dostatečně zřetelný. Ceny kvalitnějších modelů začínají už okolo dvoutisícové hranice, lze je ale výprodejích na internetu sehnat i za 600 Kč. Nejsofistikovanější přístroje už stojí několik tisíc, my jsme otestovali kameru za 5000 korun. Na trhu jsou ale i modely s cenou blížící se 10 000 Kč.
- Důležitou okolností při rozhodování je i bytelnost držáku na okno. Na křehkém se kamera chvěje a záznam je nepoužitelný.
