I v běžné výbavě a s motorem o obsahu 1,2 litru je docela zábavné s Nissanem Microu jezdit. A co teprve, když jde o "ostrou" verzi 160 SR. Redakční fotograf se nechal slyšet, že je až nebezpečná. Ne že by auto samo mělo nějaké nedostatky, ale ostatní účastníci silničního provozu jaksi nepředpokládají, že by je tohle baculaté vozidlo mohlo chtít předjíždět. Nehodlají uhnout, snaží se do poslední chvíle závodit. Nakonec v drtivé většině případů prohrají, jenže sami sobě i posádce v micře připraví pár zbytečných stresů navíc. Motor v micře má papírově sto deset koní. To by se mohlo zdát nic moc, ale ve spojení s precizním, navíc sportovně upraveným podvozkem se jedná o velmi dobrou zbraň. Díky malé hmotnosti (auto váží zhruba tunu) budete nejspíš králem (ale spíše královnou, neboť vzhledem ke své roztomilé vizáži si ho moc chlapů asi nekoupí) rozjezdů na semaforech. Pokud máte rádi kvílení protáčejících se gum, s tímhle autem to jde velice snadno. Navíc přitom lze vychutnávat pěkný sportovní zvuk motoru. Oproti běžné micře se tato sportovní verze liší zvnějšku hlavně zpraveným předním nárazníkem, uvnitř zaujme volant a sportovní pedály. Možná by neškodil nějaký ten hliník... Na druhou stranu je díky tomu nadále velmi prostorná a praktická - zůstaly i posuvné a sklopné zadní sedačky. Zvláštností je způsob startování. V kapse máte čip a není tedy nutno při otevírání dveří ani mačkat tlačítko dálkového ovládání. Stačí lehce sáhnout na gumový výstupek na klice a můžete vstoupit. Ani při startování nemusíte nic nikam zasouvat, otáčí se napevno umístěným knoflíkem. Poněkud komplikované je zamykání volantu. Při této operaci je navíc nutné mačkat malý výstupek pod startovacím "klíčem". Přehled o automobilech naleznete na internetu auto.blesk.cz