JÁ A AUTOŠKOLA: "To bylo ještě za hlubokýho minula, navíc u nás na Slovácku. Byl to spíš takovej rychlokurz, už předtím jsem autem jezdil a hlavně - učitel autoškoly byl můj kamarád. Jeli jsme třeba do blízký vsi, tam jsme dali panáka a jeli jsme zpátky.(smích)" ČÍM TEĎ JEZDÍM: "Volvo V40" PROČ MILUJU SVOJE AUTO: "Na okreskách mám aspoň dobrý zrychlení, hodí se při předjíždění škodovek! (smích)" MOJE PRVNÍ AUTO: "V první polovině osmdesátých let, byla to bleděmodrá Škoda 110 L za pět tisíc. Jezdila skvěle, kolo jí upadlo jen jednou." KOLIK JSEM MĚL AUT: "Nejdřív ta bleděmodrá škodovka, pak žigulík, následoval ještě výkonnější žigulík, úplně novej favorit, VW Passat, Opel Vectra, Ford Mondeo, Volvo 850, Volvo V40. Takže devět." JAKOU OPRAVU ZVLÁDNU: "Žádnou, možná tak vyměnit kolo. Já když otevřu kapotu a koukám na motor, tak jen žasnu, jak je to tam všechno hezký, složitý a pěkně umytý. (smích)" NEJVYŠŠÍ POKUTA: "Tisícovka. To jsem jel prvního září Slezskou ulicí dolů k Míráku a policajti mi naměřili 80 km/hod. Byli pěkně nepříjemní, ukecat je nešlo, asi že byl první školní den a všude plno dětí. A nebo u nás v Hostivaři, kde bydlím. Prdelil se mi tam nějakej dědula, tak jsem ho holt musel předjet. Samozřejmě mě hned zastavili policajti: "Proč jste jel tak rychle?" "Protože mě ten dědek sral," odpověděl jsem podle pravdy a to je tak rozesmálo, že mi dali pokutu jen dvě stovky." JAK V AUTĚ NADÁVÁM: "Moc. Jednou jsem jel se svou dcerou Eliškou, které je sedmnáct. Já tak hulákal a řval... a teprve po chvíli jsem si "vzpomněl", že je tam se mnou... " CO NA SILNICI NESNÁŠÍM: "Bezohledný hulváty, kteří jsou přesvědčení, že jsou nejlepší řidiči na světě. Ty, co jezdí bez blinkru, bez světel´v mlze a tak. Je jich šíleně hodně, čím dál víc." PŘÍBĚH, NA KTERÝ NEZAPOMENU: "Jednou nás s tatínkem zastavili policajti. To měl táta ještě takový starý ruský auto, Poběda se to jmenovalo. "Jel jste rychle, víte kolik?" ptali se nás a tatínek jim s ledovým klidem odpověděl: "Soudruzi, nezlobte se, tohle je ruský vůz a já mám tachometr ve verstách, já musím rychlost jen odhadovat." Oni byli tak zmatení, že se zmohli jen na: "Tak se nezlobte, jeďte." PŘÍHODA Z CIZINY: "Jednou jsme jeli s rodinou do Rakouska. Bylo to těsně po převratu. Žena je kadeřnice a potřebovala si koupit vysoušeč, takovej ten velkej. Tenkrát se vždycky v krámě dával účet, kterej vám na hranicích potvrzovali. Takže já u celníků spořádaně vystoupil, nechal si papír potvrdit, nastoupil jsem do auta a řekl: "Jedem!" A koukám, vedle mě v autě sedí úplně jiná rodina! Já si spletl auta! (smích)"; SEX V AUTĚ: "Nikdy jsem to nezkoušel, ale kamarád mi vyprávěl, že mu nějaká slečna vykopla zpětný zrcátko a pak to doma těžko vysvětloval."