"Stát tehdy na její výstavbu nepřispěl. Naopak stanovil, že musí být dodržen určitý objem dopravy, jinak by akcionáři dopláceli velké peníze. Šli do velkého rizika, ale nakonec nic platit nemuseli," uvedl Luštinec.
Trať dlouhou 20 kilometrů financovali místní průmyslníci, kteří ji potřebovali, aby zůstali konkurenceschopní. "Cesta dostavníkem mezi oběma městy trvala asi dvě a půl hodiny," upozornil ředitel muzea. Vlaky trasu mezi Jilemnicí a Rokytnicí dokázaly už v roce 1908 zvládnout pod 50 minut. "Oproti dostavníkům také mohly přepravovat mnohem větší objem zboží, pro rozvoj kraje to bylo tehdy zásadní," uvedl Luštinec. Výstavba tratě stála 2,8 milionu rakousko-uherských korun. "V přepočtu na dnešní peníze je to potřeba násobit tak sto- až stopadesátkrát," odhadl ředitel.
Trať podle něj měla význam nejen pro průmysl, ale i pro rozvoj cestovního ruchu. "Za první republiky jezdily přímé rychlíkové spoje z Prahy do Rokytnice. Máme fotografie, kdy nádraží v Rokytnici je naprosto zaplavené lyžaři," řekl Luštinec. Na výstavě v Erbovním sále bude podle něj nejen velké množství historických fotografií, ale například i funkční model parního stroje používaný v lokomotivě. "Budeme tam mít i výhybku, uniformy, semafor, koncová světla vlaku, výpravku nebo lopatku na přikládání do kotle," uvedl ředitel. Návštěvníkům ukážou i nerealizované plány hraběte Harracha, který plánoval prodloužení tratě do Kořenova, vzdáleného deset kilometrů. Tam se měla napojit na Jizerskohorskou železnici. "Nechtěl, aby to byla slepá trať, ale okruh. Harrach však zemřel v roce 1909 a s plány na další rozvoj tratě definitivně zametla světová válka," konstatoval Luštinec.
Lokálka je stále funkční, byť provoz na ní není velký. Před měsícem se ale na ní stala vážná nehoda, kdy vlak vjel u Poniklé do závalu ze zřícené skály a vykolejil. Zranilo se devět lidí a trať zůstala zhruba týden uzavřená.
