"V roce 2014 stouply tržby nájemců o 50 milionů korun, celkem tedy na 800 milionů Kč," řekl Petrů. "Rok 2015 i díky výraznějšímu zacílení na segment vyšší střední a vyšší třídy pravděpodobně potvrdí další růst," dodal.
Vnímání luxusu ze strany českých zákazníků se podle Petrů v posledních letech mění. Zatímco před zhruba pěti lety považovali Češi za jeho nejlepší deklaraci automobil a reprezentativní bydlení, v současně době za něj považují spíše módní doplňky nebo šperky. Přibližují se tím prý vnímání luxusu na západních trzích. Češi v souladu s tímto trendem začínají kupovat častěji prémiové zboží, zároveň movitější klientela více než dříve nakupuje v centrech města namísto obchodních center na periferiích.
I kvůli zlepšení situace na českém trhu chce vlastník Kotvy do rekonstrukce objektu investovat v dalších letech až 200 milionů korun. Ty mají obchodnímu domu, který dnes slaví 40 let od svého otevření, pomoci přiblížit se obchodním zónám Pařížská a Na Příkopě. Zároveň si Kotva chce zachovat lidský rozměr, který podle Petrů vyžaduje lokální poptávka. Až 200milionová investice má kromě zkvalitňování obchodních ploch směřovat například do nové fasády a úpravy vstupního prostranství.
V době uvedení do provozu byla Kotva pátý největší obchodní dům v Evropě s prodejní plochou 22.160 m2, který dokázal díky 2000 zaměstnanců obsloužit až 75.000 zákazníků denně. Obchodní dům patří mezi tzv. druhou generaci českých obchodních domů. Otevřen byl v roce 1975 jako příklad luxusního československého obchodního domu. Stavba na půdorysu propojených šestihranů vznikala podle návrhu Věry Machoninové a Vladimíra Machonina a bývá považována za jednu z nejvýznamnějších českých staveb první poloviny sedmdesátých let.
Kotva i další obchodní domy po sametové revoluci musely čelit nově vznikajícím moderním nákupním centrům. Obchodní dům se dlouhodobě potýkal s nedostatečným zájmem o pronájem obchodních ploch, v některých patrech zůstávaly volné prodejní plochy.
Markland Kotvu koupil v roce 2005 za 50 milionů euro. Postupně do rekonstrukce vnitřních prostor investoval 300 milionů korun, dalších 70 milionů Kč proinvestovali samotní nájemci. Kromě obchodů je v současné době součástí obchodního domu také fitness studio s posilovnou, restaurace s výhledem na Staré Město a Hradčany. Letos má v Kotvě mimo jiné vzniknout mimo jiné dětské centrum, které má podle Petrů být největší v Praze.
Šesté a sedmé patro obchodního domu má být do budoucna přestaveno na kanceláře. Podle Petrů měla tato patra podobné využití i v minulosti. Podnik Prior zde měl v 80. letech 20. století kancelářské prostory či školící středisko.
Kotva těží z nedalekého Palladia. Obě obchodní centra si paradoxně nekonkurují, ale vytvářejí synergický efekt. ČTK to v minulém týdnu řekl partner realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček, který vede tým pronájmu maloobchodních prostor v České republice a na Slovensku.
Velkou konkurencí obchodních domů typu Kotvy jsou velká obchodní centra, kterých je v hlavním městě stále více. Loni připadalo na tisíc Pražanů 785 metrů čtverečních ploch v nákupním centru. Republikový průměr činil zhruba 220 metrů čtverečních na tisíc lidí. Pražský trh je tak takřka zaplněn, nové nákupní centrum by se mohlo podle odborníků uchytit nejspíš jen na Smíchově či Bubnech.
