Žila svůj život náruživě a naplno. Život plný slávy, ale i slz a hořkého zklamání. To možná největší: Alain Delon, její láska, byl bisexuál! Ale nejen proto se Romy Schneiderová stala tragickou hvězdou. Letos, 29. května, tomu bude dvacet let, co slavná herečka zemřela... Celý život Romy se změnil, když dostala roli Sissi ve filmu o známé rakouské císařovně. Měla být poválečným snem. Ale za jakou cenu... V důvěrných dopisech matce například psala: "Dokážeš si představit, jaké to je, když na tebe všude jen ukazují: Hele, to je Sissi! Ale nejstrašnější je to vědomí, že celý svět čeká na to, kdo a kdy mě zbaví panenství." Další životní zlom: V roce 1958 se setkává s Alainem Delonem. Svět měl senzaci, kultovní lásku. Romy o prvním setkání na letišti v Orly v Paříži napsala: "Pod jezdicími schody stál příliš hezký, příliš dokonale oholený a příliš mladý muž, který byl oblečen jako gentleman do přehnaně módního obleku. Nijak mne nezaujal. A já jeho také ne." Svět však chtěl senzaci. A tak začala romance, která jí přinesla spousty slz, úspěchů a šíleného života v palcových titulcích novin. "Romy dobře věděla, že Alain dále miloval muže, pokud mu měli co nabídnout," prozradila až za mnoho let její matka. Snad i proto v prosinci 1963 romance skončila. V roce 1965 se na vše zapomnělo. Romy se objevila po boku režiséra Harryho Meyena. Bláznivě se zamilovala a přehlížela Meyenovo manželství s herečkou Annelise Roemer. Když s ní o tom matka mluvila, křičela na ni: "No a co? To se zařídí!" Přestože byla světová hvězda, snášela ústrky od o čtrnáct let staršího Meyena, který jí stále říkal: "Beze mne nejsi nic!" Romy se v roce 1969 setkává znovu s Alainem Delonem ve filmu. Svět má senzaci, ale Romy píše: "Nic není chladnějšího než mrtvá láska." Slávu jejího úspěchu však Meyen neunese, nenaplněné ambice topí v alkoholu a drogách. Manželství, ze kterého přišel na svět syn David, je rozvedeno v roce 1975. Meyen se v roce 1979 oběsí ve svém bytě. V roce 1975 po rozvodu si bere »Sissi« svého osobního sekretáře Daniela Biasiniho, muže o deset let mladšího. Pro jejího syna Davida je jako starší bratr, v roce 1977 se narodí malá Sarah. Romy je zářící maminkou a přehlíží milostné eskapády mladého manžela v nočních klubech. Až do okamžiku, kdy odjíždí s Davidem do USA. Znovu zvoní u matky telefon. "Manželství je v prdeli," křičí zoufalá herečka. Po jejím boku se objevuje asistent produkce Laurent Pétin, mladý, jemný a hezký, přitom kultivovaný a seriózní. Romy věří konečně v klidný život. Avšak francouzský berní úřad najednou požaduje milióny. A Romy, o které si svět myslí, že se topí v luxusu, nemá na daňové nedoplatky dostatek peněz. Všechny její honoráře byly až neuvěřitelně podceněny. Hroutí se a končí na psychiatrii. Objevují se poruchy paměti i řeči. V té době si nejvíce rozumí se synem Davidem, jsou doslova srostlí. A pak další rána osudu. "Mami, mé dítě, mé dítě je mrtvé," křičí zoufale Romy do telefonu 6. července 1981. Jde o příšernou nehodu. Čtrnáctiletý David přelézal bránu u prarodičů a nabodl se na železný hrot. Ten mu roztrhl tepnu v břiše, v nemocnici vykrvácel. Život Romy je v troskách. Pétien pro ni nachází dům 50 kilometrů od Paříže. Takový si vždy přála. Se zahradou, jakou znala z dětství. "Maminko! Máme dům! Je překrásný. Tady chci navždy žít," píše matce. Ojedinělá chvilka štěstí. Po rozhovoru s finančním poradcem se ale znovu hroutí a píše 10. května 1982 svůj testament. Dále žije jen pod silnými barbituráty, ve dne v noci spí. Mluví s Jeanem-Claudem Brialym. Říká mu: "Neměj strach. Já chci žít! Pro Sáru a pro film!" Její poslední slova. Devětadvacátého května je mrtvá. Tisk křičí: "Romy Schneider se zabila!" Lékaři ale vrtí hlavou. Smrt způsobilo selhání srdce. V rakvi pak působí stejně jako v době, kterou ze svého života nejvíce milovala. Jako malé dítě...