Hugo, pes Vlastimila Brodského (+81), stále čeká na svého páníčka! Už nikdy se ho však nedočká. Jedna z posledních žijících legend českého filmu a divadla totiž spáchala v sobotu ráno sebevraždu a na onen svět odešla bez svého nejvěrnějšího přítele. A to i přesto, že ještě na podzim loňského roku Vlastimil Brodský prohlašoval, že nejlepší pro něj i pro Huga by bylo zemřít společně. Proč svoje rozhodnutí nakonec změnil a do hereckého nebe se odebral sám, se zřejmě už nikdy nedozvíme. Možná jen nechtěl, aby byl Hugo u toho. "Řekl nám, ať se mu o Huga dobře staráme, a odjel," vzpomíná na poslední hercovo přání Dagmar Švingerová, u níž svého jezevčíka Brodský čas od času nechával. Nechal ho tam i před svojí poslední cestou do Slunečné, kde měl chalupu. Vlastimil Brodský svého třináctiletého trpasličího jezevčíka Huga strašně miloval. "Až jednou umřu, musí se mnou zemřít i Hugo. Neumím si představit, že by jeden z nás odešel dřív," řekl Blesku na podzim loňského roku Vlastimil Brodský. Když se však o tomto víkendu rozhodl spáchat sebevraždu, Hugo u toho nebyl. Brodského přání, aby se mu paní Švingerová o pejska dobře postarala, tak zřejmě bylo jeho posledním. O tom, zda herec už v době, kdy Švingerovým svého milovaného psa svěřoval, tušil, co v dalších dnech udělá, se však můžeme jen dohadovat. "Byl na tom zdravotně špatně. A bylo to vidět i v den, kdy k nám Huga přivezl," říká Dagmar Švingerová. "Když teď nad tím přemýšlím, tak mě napadá, že pan Brodský asi opravdu nechtěl, aby Hugo viděl jeho poslední okamžiky. Ten pes by to určitě nepřežil," dodává paní Švingerová. Těžce nemocný nebyl v posledních měsících jenom Vlastimil Brodský, ale i jeho pes Hugo. "Už delší dobu ho trápí vážné problémy s nemocnou slinivkou," řekla Blesku Dagmar Švingerová, která se právě vydala s Hugem na pravidelnou »zdravotní« procházku do jednoho z pražských parků. "I proto drží Hugo přísnou dietu a vařit mu musím pravidelně třikrát denně," hovoří s láskou o Hugovi jeho nová panička. Hugo nebyl prvním psem Vlastimila Brodského, ale právě tohoto neposedného pejska si oblíbil natolik, že o něm mluvil jako o svém nejvěrnějším příteli. K manželům Švingrovým ho odkládal pouze v případech, že jej čekal dlouhodobější pobyt v nemocnici nebo náročné natáčení. "S panem Brodským jsme dlouholetí přátelé, a tak nás ani nepřekvapilo, když nás kdysi před léty poprvé požádal, zda bychom se na nějaký čas o Huga nepostarali. Už jsme se s ním sžili," vypráví Dagmar Švingerová. To, že Hugo u nich v Nuslích už zůstane natrvalo, bere paní Švingerová jako samozřejmost. "Špatně snáší jakoukoli změnu a u nás si už zvykl. Na pohřeb pana Brodského s ním ale určitě nepůjdeme. Myslím, že by to nepřežil. Na pana Brodského byl strašně citově fixovaný," říká Dagmar Švingerová.