Na Srí Lance zemřel světoznámý britský autor science fiction Arthur C. Clarke (+90). Úmrtí autora, který se proslavil mimo jiné romány 2001: Vesmírná odysea a Setkání s Rámou, oznámil jeho asistent Rohan de Silva. Clark odešel tři měsíce po svých narozeninách. "Odešel. Měl problémy s dýcháním a srdeční záchvat," citovala Rohanova slova agentura Reuters. Podle něj spisovatel, který byl kvůli obrně přes 20 let odkázán na invalidní vozík, zemřel v 1:30 místního času (úterý 21:00 SEČ). Clarke napsal za sedm desetiletí své tvorby více než 80 knih a stovky krátkých povídek a vědeckopopularizačních článků. Do povědomí čtenářů se dostal až knihou Meziplanetární let (1950), jež byla první anglickou publikací o základech kosmonautiky, která zaujala laiky i odborníky. Clarke byl posledním žijícím členem takzvané velké trojky science fiction, do níž vedle něj patřili ještě Isaac Asimov a Robert A. Heinlein. Ve svých románech a povídkách předpověděl řadu událostí nebo objevů, které se později uskutečnily. Patří mezi ně například přistání člověka na Měsíci už před rokem 2000, které tehdy vědci označili za nesmysl. Předpověděl i využívání satelitů na geostacionární dráze pro telekomunikační účely. Při oslavách svých 90. narozenin loni v prosinci Clarke vyslovil tři přání: aby svět využíval alternativních zdrojů energie, aby byl na Srí Lance, kde dlouhodobě žil, nastolen mír, a aby se potvrdila existence mimozemšťanů. V úvahách nad tím, čím by se chtěl nejvíce zapsat do povědomí lidí, dospěl k názoru, že je to psaní. "Zabýval jsem se psaním, podmořským výzkumem i výzkumem vesmíru. Z toho všeho bych byl nejraději, aby si mě lidé pamatovali jako spisovatele," řekl svého času. Nikdy nelitoval, že se v duchu svých románů nedostal do vesmíru. Už si prý zařídil, aby se DNA z jeho vlasů dostala na oběžnou dráhu. "Jednoho dne nějaká supercivilizace možná narazí na tuto relikvii zmizelého lidstva a já možná budu existovat v jiném čase."