Neusměje se. Je strohá, nekompromisní, tvrdá, protivná, přísná učitelská důra. Tak se Zuzana Slavíková (37) před týdnem představila národu. Moderuje nový soutěžní pořad »Nejslabší! Máte padáka!« a opravdu se chová jako ty dva vykřičníky. Jaká je ale ve skutečnosti? "Nemůžu si na nic stěžovat, mám teď velmi šťastné období," tvrdí herečka z Mahenova divadla v Brně a matka dvou dětí. * Narodila jste se v Českých Budějovicích. Jak jste se dostala do Brna?
"Naši se tam odstěhovali, když mi byly dva roky. Už jsem na Moravě doma. Mám Brno ráda, zvláště historické centrum, které je krásně opravené." * Jaká jste byla jako dítě?
"Vyrůstala jsem v partě kluků. Hrála jsem s nimi fotbal a taky na indiány, lezli jsme na stromy, na skály. Později jsme chodila na basket a na volejbal, vyzkoušela jsem od všeho trochu. Rozhodně jsem »nepanenkovala«, kočárky mě nezajímaly." * Stihla jste ještě i spartakiádu?
"Ano, cvičila jsem dokonce v Praze na Strahově. Bylo to po prváku na gymplu, skladba pro dorostenky. Měly jsme fialové úbory a bílé koule na šňůře." * To byla docela povedená skladba...
"No, to nevím. Ale byl to pro mě hezký zážitek. Byly jsme v Praze asi čtrnáct dní, z toho se tři dny cvičilo, jinak bylo volno, všude jsme mohly zadarmo." * Po gymnáziu jste studovala herectví?
"Ne. Tatínek si přál, abych studovala práva, že je to obor s budoucností. Ale nevzali mě, tak jsem tři roky pracovala v rádiu jako technička, občas jsem se dostala i k mikrofonu. Teprve pak jsem uspěla na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a rovnou po škole jsem dostala angažmá v Mahenově divadle." * Jaké máte koníčky? "Jaké koníčky může mít vdaná ženská se dvěma dětmi, která chodí do práce? Není na ně čas." * Něco vás přece baví? "Ráda čtu." * Které dítě je víc po vás? "Myslím, že obě děti po mně a manželovi zdědily ty nejhorší vlastnosti, co mohly." * A to je co? Jsou nepořádné, náladové?
"Ne, to neprozradím. Ale ne, jsou dobří, Kuba přinesl teď v pololetí dobré známky, trošku sice zlobí, ale v mezích. Baruška má ráda leporela a pohádky se zvířátky." * Myslíte, že jedno z vašich dětí půjde také na herectví?
"To nedokážu posoudit. Ani je moc do divadla nevodím. Oba spíš čárají pastelkami po papíře." * Kdo vás v životě nejvíc ovlivnil?
"Určitě rodiče." * Ale tatínek chtěl, abyste šla na práva...
"To jsem opravdu nemohla. Také na mě měli vliv lidé, se kterými jsem se potkala v pubertě - přátelé, první lásky, první zklamání, tak jak to bývá v té době." * Co rozhodlo, že jste se stala herečkou?
"Co rozhodlo? To se nedá moc vysvětlit. Já nechtěla být herečka. Chtěla jsem být psí doktorka, ale přiznávám, že mi moc nešla matematika, fyzika a chemie. Navíc jsem vyrůstala v hereckém prostředí. I když mě naši moc do divadla nevodili, říkala jsem si, že bych to přece jen měla zkusit, abych si to jednou v životě nevyčítala. To bylo v době, kdy jsem dělala v rozhlase." * Myslíte, že někdy půjdete do Prahy jako třeba Miroslav Donutil?
"Moc na velká města nejsem. V Brně jsem spokojená." * Cítíte nějaký rozdíl mezi Pražákem a Brňákem?
"Ani ne. Život v Brně je pomalejší, i když i tam se všechno zrychluje." * Krásně mluvíte! Vůbec není slyšet brněnská hantýrka ani moravský přízvuk! "Vždyť jsem vystudovala! A u nás doma se nemluví hantýrkou." * Udělala jste v životě nějakou zásadní chybu?
"Nějakou určitě ano, ale jestli zásadní? Snažím se být zodpovědná za to, co dělám. Když se pro něco rozhodnu, stojím si za tím." * Když se začnete objevovat v televizi, navíc jako přísná nekompromisní ženská, lidi si vás zapamatují. A přitom hrajete léta v divadle. Není to nespravedlivé?"Mně to nevadí." * Možná budete hodně slavná. Unesete to?
"Možná nebudu. A když ano, budu to řešit, až ta situace nastane. Vůbec o tom nepřemýšlím." * Musela jste přece čekat, že nastane poprask!
"Nečekala jsem to." * Tu nabídku jste také mohla odmítnout.
"Mohla. Ale řekla jsem si - nejsi už začátečník a tohle je příležitost. Tak jsem to zkusila." * Před týdnem jste měla premiéru, dnes vás lidi uvidí podruhé. Jak váš výkon komentovali vaši kolegové z divadla?
"Mnozí mě neviděli, protože u nás se koná přehlídka nazvaná Trialog. To je krásné setkání divadelních souborů. A ti, co mě viděli, byli hodní. Ale asi mluvili jen ti, co se jim to líbilo. Šťouchl si jen jeden kolega, že prý moravštinu nezapřu. Tak jsem ho ztloukla, protože to není pravda." * Jak vaši kariéru snáší váš manžel?
"Tomáš vystudoval jako já herectví, ale živí se mimo obor. Je pro mě obrovskou oporou. Umí úplně všechno: postará se o děti, o domácnost, vytváří rodinné zázemí, které je pro mě úplně nejdůležitější. Jinak bych svou práci nemohla dělat." * Tak to máte skvělé!
"Prostě jsem si dobře vybrala." * Umíte odpočívat? "Ale ano. Chodila jsem do posilovny, zase začnu. Odpočívám hlavně u knížky a někdy u televize. Nabírám síly vždycky v létě na chalupě." * Takže zahrádkaříte?
"To ani náhodou! I ovoce trhám jen z donucení. Ale možná k tomu dospěju, až budu starší." * Máte nějaké přání?
"Nemám jiná přání než ostatní. Chtěla bych, aby moje rodina byla zdravá, abych měla pořád hezké manželství, to mám." * A hezké role? "Hezké role mám taky." Zuzana Slavíková (37) pochází z herecké rodiny, otec Oldřich Slavík a Ludmila Slancová hráli stejně jako ona v Mahenově divadle v Brně. Vystudovala JAMU, poprvé moderuje televizní pořad »Nejslabší! Máte padáka!« Je vdaná, má syna Jakuba (9) a dceru Barboru (2,5). Oblíbila si Catherine Hepburn a Vlastu Fialovou, fandí Lucii Bílé. Má ráda černou barvu a pohodlné oblečení. Do Prahy na natáčení jezdí z Brna autobusem a celou dobu spí.