V komedii 'Na samotě u lesa' se sešla braná herecká parta: Zdeňku Svěrákovi, Daniele Kolářové, Ladislavu Smoljakovi a Josefu Kemrovi (+1995) to báječně ladilo. Ne každý ví, že se Kemr v Samotě vrátil k filmu po několikaleté vynucené pauze... Od roku 1965 hrál v Národním divadle, kde vytvořil na osmdesát rolí. Stál také mnohokrát před filmovou kamerou a vytvořil řadu nezapomenutelných rolí. V roce 1968 veřejně odmítl sovětskou okupaci. Netajil se také svou neochvějnou vírou v Boha. Oba tyto postoje znamenaly v době normalizace, po roce 1969, několikaletý herecký distanc. Ten prolomil až režisér Jiří Menzel, když obsadil Kemra v roce 1976 právě do role furiantského dědy Komárka. Neutuchající smysl pro humor, často velmi černý, ale laskavý, se prolínal celým hercovým životem. Vedl až k určitému podivínství. "Jednoho dne budu ležet na nejvyšším místě hřbitova, a budu se už navždy kochat tím nádherným výhledem do kraje," pochvaloval si hrobku, kterou nechal zhotovit ještě za svého života u kostela svatého Matěje v Praze. Herečka Helena Růžičková o něm kdysi prozradila: "Pepíček míval zvláštní nápady. Jednou se třeba připravoval na smrt tak důkladně, že nějakou dobu spal v rakvi." Herectví miloval celý život, do poslední chvíle. A svůj poslední film "V erbu lvice" dokončoval na smrt nemocný na nemocničním lůžku. Hrál posedlého mnicha, který v poslední scéně opouští tento svět. Josef Kemr zemřel na rakovinu v roce 1995. Jeho (a nejen jeho) herecký um si ale můžete připomenout již příští úterý, kdy společně s Bleskem vychází DVD Na samotě u lesa.