Měli neuvěřitelné štěstí. Vyhráli závratnou částku. Sto milionů korun. Jsou mladí a bohatí. Mohou si teď dovolit luxusní dovolenou a koupit hned několik aut najednou. Mohou si dovolit snad všechno, na co pomyslí. Jak prožívali svou výhru? A jak se změnil život pětice mladých mužů, kteří vyhráli ve Vánoční kometě? A co na to říkali jejich sousedé v obci Čavisov několik kilometrů od Ostravy. Šestadvacátého prosince večer sedí dva bratři, kteří si společně s dalšími třemi kamarády koupili los Vánoční komety doma u televize. Zazvoní telefon a rozjásaný hlas jednoho z kamarádů jim oznamuje šťastnou novinu. Právě vyhráli 100 milionů korun! "Nejdřív jsme si mysleli, že nějak moc oslavoval Vánoce, že to přehnal s alkoholem a že si jen dělá srandu, tak jsme mu položili telefon," vzpomíná matka dvou vítězů. "Když nám pak ale volala jeho máma, že to je pravda, tak jsme zůstali paf." Přesto se zdráhali - co kdyby byl los třeba falešný a na žádné oslavy raději nemysleli. Bratři dokonce místo toho odjeli lyžovat na hory. Vítězný los jim mezitím hlídali rodiče. "Byly to nervy. Manžel ho nosil na těle. Strašně jsme se báli, že ho ztratíme, nebo že nám ho někdo ukradne," svěřila se jejich matka. Právě bezpečí losu všem leželo v hlavě nejvíc. Hned jak to bylo možné, uložili los do bankovního trezoru v přesvědčení, že odtud se ztratit nemůže. "Pak jsme v novinách četli, jak někde v Itálii vyloupili banku a druhý den jsme jeli ten los zase vyzvednout," popisuje obavy, které zažívali. "Jednou musel táta odjet pryč, tak dal ten los mě," vypráví maminka vítězů, která pracuje v kadeřnictví. "Měla jsem ho u sebe. Manžel měl o mě hrozný strach, aby se mi kvůli tomu něco nestalo. Když mi volal, tak jsem neslyšela zvonit telefon a táta si hned myslel, že mě unesli," vypráví o traumatech, které jim život postavil výhrou do cesty. Až po Novém roce vyrazila skupina pěti výherců s rodiči do Prahy na ústředí Sazky. Strach o výhru je neopouštěl ani tam. "Přišli k nám takoví mladí úředníci, vůbec jsme jim nevěřili. Přišli nám takoví neseriózní, tak jsme jim ten los nechtěli ukázat, co kdyby nám ho ukradli," popisuje matka vítězů situaci, kdy si přijeli vyzvednout závratnou výhru. "Až když přišli jejich šéfové, tak jsme jim ten los ukázali." Až tam měli oficiálně a bez pochybností potvrzeno, že právě oni jsou ti »šťastní«, kterým se podařilo vyhrát nejvyšší sumu v naší historii. Problémy tím však neskončily. "Zjistili jsme, že až na jednoho nikdo z nás nemá soukromý účet v bance," říká jeden z vítězů. Majitelem účtu byl jeden ze tří nejmladších vítězů - do té doby měl na svém účtu hotovost asi 1200 korun. Právě na jeho účet úřednice Sazky převedla 99 500 000 korun - zbylých půl milionu si vybrali rovnou v hotovosti. Každý z vítězů měl tak na oslavy a »drobná vydání« asi 100 tisíc korun. "I ta úřednice byla celá špatná, když vypisovala příkaz k úhradě," vzpomíná matka vítězů na okamžiky, kdy si poprvé uvědomila, jak velké peníze získali. "Sama říkala, že takovou částku ještě nikdy nevyplňovala a bála se, aby neudělala chybu." Když už měli peníze, v Praze se příliš nezdržovali - žádné bouřlivé oslavy v nejdražších restauracích, žádné luxusní hotely ani speciální přání. Jen krátká návštěva vyšehradského hřbitova, kde jsou pohřbeni jejich příbuzní a pak rychle zpět na sever Moravy, kde žijí. Oslavy vítězství je čekaly až doma - když přijeli, tak se v místní restauraci stoly prohýbaly pod tíhou kaviáru, chlebíčků a dalších pochoutek, kterou jim připravil jejich známý - majitel místního autosalonu. Právě u něj si krátce poté objednali deset nových fabií. Každému dva - jeden pro výherce a druhý pro manželku nebo přítelkyni. Také začali uvažovat o tom, že si udělají radost a pojedou na dovolenou. Nejdříve uvažovali o Seychelských ostrovech, tam by ale nemohli bydlet pohromadě a navíc by s sebou neměli česky mluvícího průvodce. Nakonec to vyhrála Dominikánská republika. A pojede s nimi i další kamarád - shodou okolností syn majitele místního autosalonu. To už se o jejich neuvěřitelném štěstí začínalo mluvit a první zprávy proběhly i médii. Zpráva to byla jako z pohádky. Mladý muž, kterému se příliš nedařilo studium na vysoké škole, se stal multimilionářem. Nejen o výherce, ale o celou vesničku, kde žijí, najednou vzrostl obrovský zájem. "Teprve teď chápu, jak příšerný život mají celebrity," říká smutně matka výherců. "Je to hrozné, furt tady někdo otravuje, nemáme chvilku klidu," stěžuje si. S obrovskou výhrou se tak musí vyrovnávat celá vesnice. Nikdo z obyvatel se s »cizincem« příliš vybavovat nebude. Každé auto s cizí poznávací značkou, obzvláště pražskou, je podezřelé. "Ne, nic vám neřeknu, nebylo by to fér," říká hned od stolu starosta obce. "Domluvili jsme se s nimi, že nikomu žádné informace poskytovat nebudeme, dokud se nevrátí z dovolené," vysvětluje. Výherci zřejmě počítají, že část své výhry dají i obci, ve které vyrostli, a chtějí si tady postavit své vlastní domy. "Neustále nám chodí nějaké nabídky, kam investovat, nebo kde bychom měli stavět a tak," vypráví jeden z výherců. "Ty ale rovnou vyhazujeme do koše," říká rozhodně. V žádném případě nechtějí utratit všechno najednou. Jen část - zbytek by chtěli investovat do firmy, kterou založili na jaře minulého roku. "Asi se přihlásíme i do soutěže o nejlepšího podnikatele roku," říká žertem matka výherců. "Firmu jsme založili v březnu a v prosinci už z nás byli milionáři," směje se. Stejně jako starosta reaguje na dotazy i místní hospodská. Jen zavrtí hlavou a do té doby usměvavá tvář rázem zkamení. Místní štamgasti jen ostřížím pohledem sledují neznámé návštěvníky restaurace. "Zkus mě vyfotit a uvidíš," ucedí jen mezi zuby. Ani oni se o svých »šťastných« sousedech bavit nehodlají. Důvod je celkem prozaický. Celou dobu se o ně nikdo nezajímal - teď sem jezdí jeden novinář za druhým. "Také nám píší lidé, kteří chtějí, abychom jim poslali peníze jen tak," říká matka výherců. "Už toho máme plné zuby a navíc máme strach, že na nás jednou jenom kvůli těm penězům někdo vlítne," stěžuje si. Úžasná výhra jim tak jasně přinesla i spoustu starostí. Hlavně se bojí jeden o druhého. "Máme strach z únosu, vloupání, přepadení, vydírání. Prostě se bojíme," říká smutně další z příbuzných výherců. "Určitě se někde může najít někdo, kdo pro peníze udělá cokoliv," uvažuje. To už si uvědomila i policie. Do té doby, než se zjistilo, že výherci jsou odtud, jezdila policejní hlídka do této severomoravské obce tak jednou za týden. Teď tady hlídkuje nejméně třikrát denně. Pozor na ty, kteří sem nepatří, dávají ale i další obyvatelé. Nikdo, kdo ve vesnici nebydlí, zkrátka nemá šanci projít bez povšimnutí. Za jak dlouho si kdo vydělá 100 milionů
Chtěli byste mít také sto milionů korun? Pokud ano a někde je nevyhrajete, nezbývá vám nic jiného než šetřit. A to pěkně dlouho. Člověk s průměrným platem (přibližně 14 300) na to bude potřebovat téměř šest set let. Poslanec (36 000) zvládne sto milionů za 232 let, předseda vlády (98 000) už za 85 let a prezident (120 000) za necelých 70 let. O mnoho lépe je na tom například Jaromír Jágr, kterému k tomu stačí necelé čtyři měsíce.