"Brácha skončil v Národním, já byl jen statista u filmu," říká posmutněle bratr českého herce Josefa Kemra (73), Ludvík Kemr (87), poštmistr v. v. Sourozenec české herecké legendy to dotáhl z telefonisty na vedoucího pošty, zato u filmu jen statoval. Na to, že žil celý život ve stínu slavného bratra, si ale nestěžuje. Jen ho mrzí, že po něm nedostal vůbec nic. "Když jsme Jozífka pochovali v Břevnovském klášteře, vše, co po něm zbylo, dostala jeho družka Eva. Nezbyla na mne ani žádná Jožkova cetka z dětství," říká vyrovnaně Ludvík Kemr. Žije skromně 60 let s manželkou Maruškou (85). Vychovali dva syny a těší se z pěti vnoučat. Slavnější bratr herec měl sice peníze na odlití tří zlatých hřebů do krovu Národního divadla, bratrovi Ludvíkovi ale po smrti v roce 1995 nic neodkázal. "Jozífek byl posedlý sběrem starožitností, já sbírám jen známky," říká skromně bratr. Brání se ale nařčení, že se jako hloupý kořen nechal přesadit z Prahy do pohraničí. "Tatínek chtěl mít ze mne pošťáka, jako byl on. A tak jsem se ani nebránil," říká. "Jožka byl tatínkův mazánek, já zase maminčin. A aby se to nepletlo, sestra Aňa obou. Jozífek to dotáhl do Národního, já na poštmistra ve Varech a Antonie na sekretářku ředitelství filmu. Škoda že umřela v 56 letech," konstatuje hercův bratr Ludvík. Hrál jako statista v desítce filmů. S bratrem poprvé v roce 1936 ve filmu Lízin let do nebe. Moc společných fotek s bratrem nemá. Album je prázdné, protože půjčil fotky na knihu o bráchovi. Poslední vyšla roku 1999. "Jezdil jsem roky do Národního na Jožku a jednou týdně na symfoňák," vzpomíná Ludvík. Teď už vzhledem k věku Vary neopouští.