Až vám někdy nabídne pojišťovací služby tvář známá z filmového plátna, nebude se jednat o přelud, ale tvrdou realitu. Herečka Milena Dvorská (63), která se nesmazatelně vepsala do přízně diváků jako princezna Maruška ve filmové pohádce Byl jednou jeden král, se totiž rozhodla k zásadní změně své profese. Jeviště a světla ramp vymění za pojišťovací formuláře a pochůzky po bytech potenciálních klientů. Herečku hostující v pražském Divadle Na Fidlovačce zasáhl osud podobný údělu jiných kolegyní stejné věkové kategorie. Nedostatek vhodných rolí a hereckých příležitostí. "Nechci už hrát, měním zaměstnání," komentuje svůj životní krok Milena Dvorská, která se rozhodla pracovat pro renomovanou britskou pojišťovací společnost. "Unavuje mě čekat u telefonu, až někdo zavolá a nabídne mi roli. Také mi nestojí za to, trmácet se deset kilometrů a natočit několik smyček do dabingu. Rozhodla jsem se, že budu raději klepat na dveře a pojišťovat lidi," vysvětluje herečka své překvapivé rozhodnutí. "Myslím, že nejsem ještě tak odporná, aby mě lidi nepřijímali, a jak mi to půjde, uvidím sama. Rozhodně si vydělám víc než v divadle, což je dost podstatné." V žádném případě prý nechce čekat, až náhodou něco »spadne ze stolu«. Podle jejích slov je lepší klepat na dveře u klientů a nabízet pojistku než klepat na dveře u ředitele a škemrat o práci. "Když nějaká role přijde, dá se to časově skloubit i s pojišťovnictvím," říká. Největší radost poslední doby prožila před dvěma měsíci při narození vnučky Anetty ze synovy strany, smutek na duši má naopak z dlouhodobého odloučení od své dcery a její rodiny. Zetě a jmenovce, »mesiáše« náboženské sekty známého jako Parcifal, hledá neúspěšně Interpol již několik let a nikdo neví, kde se rodina nachází. Podle poslední verze snad na území Německa nebo Belgie. Sama Milena Dvorská nevěří, že se s nimi ještě někdy shledá. "Strašně moc bych chtěla vidět své vnučky, dceru i jejího manžela," říká s dojetím v hlase. "Neviděla jsem je skoro deset let. Třeba se už oprostili od vize, že je mesiáš. Možná na to přišel sám, ale bojí se návratu, stejně jako moje dcera," uvažuje nešťastná matka a babička. Naposledy byla s rodinou v kontaktu před třemi lety. "V roce 1998 požádali pana prezidenta o milost a mně napsali dopis, zda bych jim s tím nepomohla. O nic jsem se nepokusila, nechala jsem to tenkrát na nich. Milost nedostali, tak jsem to zkusila loni sama. Z jeho různých vzkazů přes známé jsem vyrozuměla, že milost nedostanou. Známe se dlouho, mohl mi alespoň po svých sekretářkách napsat, abych šla někam... Mnohdy dostanou milost i vrahové. Zaskočilo mě to a jsem z toho smutná," komentuje své trápení Dvorská. "Jsem však věřící a víra mně, jako mnoha lidem, pomáhá překonat i ta největší životní úskalí." Milenu Dvorskou objevil pro film v necelých patnácti letech Jan Werich, když si k němu došla pro podpis. "V té době jsem studovala dva měsíce na zdravotní škole, a nebýt této náhody, zůstala bych u této profese určitě celý život," vzpomíná na své začátky Dvorská.