"Vánoce bez těch nejbližších lidí, to není to pravé ořechové," přiznává Jiřina Jirásková. Poté, co jednu z nejvýznamnějších českých hereček navždy opustil dlouholetý životní partner režisér Zdeněk Podskalský i maminka, s níž žila celý život ve společné domácnosti, tráví totiž Jiřina Jirásková nejkrásnější svátky v roce pouze s přáteli a fenkou Emou. Právě konec roku tak herečce a velvyslankyni UNICEF nejvíce připomíná, jak moc jí v životě chybí děti. Své dávné rozhodnutí nemít děti také Jiřina Jirásková dodnes považuje za největší životní přehmat. "Velmi mě mrzí, že nemám děti. Jistou dobu mě to tak netížilo, protože poměry, ve kterých jsem žila, byly takové, že jsem si říkala: buď vychovám slušného člověka a nebude mít příliš mnoho šancí, anebo budu ctižádostivě chtít, aby to dítě bylo úspěšné, a pak by jeho povaha musela být ohebná a do toho by se mi asi nechtělo," vysvětluje herečka svůj postoj, který podle vlastních slov přehodnotila příliš pozdě. "S postupem let jsem zjistila, že mám řadu velmi čestných a charakterních přátel, kteří si své charaktery udrželi celá léta a vychovali opravdu výjimečné děti. Existují totiž některé věčné pravdy, podle kterých se děti dají vychovat dobře. Ale to jsem prošvihla a obávám se, že v mých letech už by se mi to moc nepovedlo. Asi bych ty děti už dlouho nepřežila," dodává s ironií sobě vlastní Jiřina Jirásková, která se dnes jako velvyslankyně dobré vůle UNICEF snaží pomáhat alespoň dětem »cizím«. Právě humor a zdravý nadhled herečce pomáhají nepřipouštět si samotu příliš k tělu. "Sama? To bych nevydržela! Já se sice samoty nebojím, ale v tomto ohledu jsem typ velmi společenský. Bydlím s Emou, to je francouzský buldoček. Mám ji tři roky," říká s dojatým úsměvem herečka, která se celý život snažila vynahradit chybějící rodinu své mamince. "Vánoce si neumím představit jinde než v domě, ve kterém jsem je trávila řadu let s maminkou a Zdeňkem Podskalským, tedy na chalupě na Šumavě. Teď však bude ve společenství rodiny mého prvního muže, která má poblíž také dům. Mám tam rovněž řadu přátel, takže je to vždycky velmi hezké a příjemné. Ale bez skutečně blízkých lidí to nikdy není ono," dodává Jiřina Jirásková.