Křivka úspěchu skladatele Karla Svobody a textaře Jiřího Štaidla letěla začátkem 70. let prudce nahoru. Hity jako Lady Carneval, Lásko má, já stůňu a Mistrál si rychle získaly srdce milionů posluchačů. Svoboda a Štaidl byl velice úspěšný tandem. Jenže přišel osudný 9. říjen 1973. Jirka Štaidl v pouhých třiceti letech tragicky zahynul v autě. Byla to strašná rána nejen pro Karla Svobodu a bratra Ladislava Štaidla. Pohledný Jiří, milovník krásných žen a rychlé jízdy, havaroval na cestě k rodičům do rodných Jevan. "Byli jsme jen na začátku dlouhé umělecké cesty, plní nápadů a elánu a najednou byl všemu konec. Připadalo mi, že se zhroutil celý svět," vzpomínal na smutné chvíle Svoboda. "Byli jsem na sebe zvyklí, on měl obrovský talent a jeho texty byly geniální. Sdělné a jednoduché. Jirka měl čich pro slogan. A slogan je naprostým základem šlágru. Neztratil jsem ten den ale jen skvělého textaře, přišel jsem v té zlé minutě u Říčan hlavně o přítele." Zajímavý je i další Svobodův postřeh z té doby: "Když Jirka psal text k písni Konec ptačích árií, jako by už cítil, co ho čeká. Z té písničky už od začátku čišel smutek. Bylo to něco jako předtucha, skoro loučení." To písnička Mistrál měla veselejší osud. V původním aranžmá se hojně hrávala po hospodách a občas štamgasti písni přezdívali Mistrák. Tandem Svoboda-Štaidl se právě v roce 1973, kdy už Jirkovi zbývalo jen pár měsíců života, pustil do nového projektu. Filmový muzikál Noc na Karlštejně nadchl jak diváky, tak umělce, kteří v něm hráli. Chtěli další filmové hity. Jenže v září Karel osiřel. Před nadaným skladatelem plným invence stál problém, co dál. O době, kdy vznikaly Svobodovy největší hity, čtěte v zítřejším Blesku