Může se někdo na tak pohlednou rosničku, jako je Romana Vítová (29), zlobit, když zrovna předpovídá špatné počasí? Diváci ji mají rádi, chlapi ji zvou na rande, ženy žádají o autogram. Mihla se v Rodinných poutech, dostala i filmové nabídky. Jenže... Buď se měla svléknout, nebo hrát učitelku se syfilisem. A tak zatím stříbrné plátno odmítla. Romano, vy už jste rosničkou devět let´... "...a pořád mě to strašně baví!" Takže na rosničkovský důchod zatím nepomýšlíte? (smích) "Asi narážíte na to, že v modelingu bych už v mém věku byla za zenitem... U moderátorek je to trochu jinak, i když i v téhle branži se to docela mění. V žádné televizi nevíte dne ani hodiny, každý se po nějakém čase okouká a prostě ho vymění." Taková pohledná rosnička jako vy se ale jen tak neokouká. Píšou vám obdivovatelé? "Díky, nestěžuji si, pošty mám docela hodně, o to víc mě mrzí, že na ni nestíhám včas odpovídat. Je ale zvláštní, že počasí se za těch devět let týkal jen jediný dopis!" Kritizují vás diváci? "Kritických ohlasů kupodivu moc není. Většinou je to příjemné čtení. Ženy si chtějí popovídat, někdy chtějí i fotku s autogramem pro přítele či manžela... a to vždycky potěší." A co chtějí muži? "Snad abyste se pro jistotu zeptal těch mužů (smích). No občas se odhodlají k pozvání na večeři nebo na kafe." Poraďte našim čtenářům - mužům, kteří by vás chtěli pozvat na kafe, čeho by se měli vyvarovat? "Každopádně nesnáším takové ty opruzy, obzvláště ty v "uslintaném" balení. Vynořují se na nejrůznějších akcích, chovají se familiérně, zásadně mi tykají a je nemožné se jich slušně zbavit. Pochopení v sobě nenacházím ani pro machry, kteří přede mnou mávají klíčkem od sporťáku a vyprávějí mi, kde mají kolik baráků. To se fakt musím smát, protože to je prostě směšný. Nejhorší jsou ale "projektanti", kteří mě zvou na kafe pod záminkou pracovních projektů." Nežárlí na vás přítel Petr Jákl? "Vůbec, a přitom bych byla ráda, kdyby si trochu zažárlil, ale prostě to nedělá. Taky teda nemá důvod." Vy také nežárlíte? "Ne, i když bych někdy chtěla, ale Petr mi nedává šanci." Tak žena prý vždycky pozná, že jí partner zahýbá. "Myslím, že ženy jsou v tomhle mnohem vnímavější, máme takové senzory, které se v případě nebezpečí ozvou. U mě ale leží ladem." A chlapi? "Ti jsou v tomhle směru většinou trošku zabednění. Dokud nedostanou na stůl fotky s popiskami, tak nic netuší..." (smích) To mluvíte ze zkušenosti? (smích) "Někde jsem to četla... Ale vážně, člověk to vidí kolem sebe." Co děláte vedle "rosničkování"? "Podnikám v propagaci u Petrovy agentury, moderuji nejrůznější večírky a právě teď chystáme s přítelem 2. ročník sportovní a charitativní akce Judo Show cup, která bude zítra v Praze na Folimance." Neláká vás třeba zahrát si v nějakém seriálu? "Trochu jsem si tohle prostředí už vyzkoušela. V Rodinných poutech jsem měla takový "miniaturní štěknutí", každopádně to ale byla zajímavá zkušenost." Neříkejte, že taková atraktivní kráska jako vy ještě nedostala nějakou zajímavou f i lmovou nabídku? "No, nějaké nabídky jsem už měla. Ale zatím to vždy bylo podmíněno tím, že ze sebe všechno odhodím..." Vždycky? "Jedinou byla nabídka od režiséra Zdeňka Trošky na menší roli v Kameňáku." A to jste nevzala takovou šanci? "Mě ta nabídka moc nepotěšila. Lidi si často ztotožňují herce s jejich postavami a já navíc ani nejsem herečka a nikdo by mě tak nevnímal. Takže hrát učitelku, která má syfilis, by jako můj první (ne)herecký počin asi nebyl nejšťastnější nápad..." (smích)