Nemluví, je přikován nehybně na lůžku a dýchací přístroje jsou čas od času nezbytné. Známý kreslíř, který se do našich myslí zapsal především kultovním snímkem Kdo chce zabít Jessii?, pozbývá sil. Svůj domov Kája Saudek (71) vyměnil na dlouhé čtyři měsíce za JIP v nemocnici v Motole a následky srdeční příhody mu nedovolují návrat do života. Pomoci prý možná ještě může bratr Honza. Jednovaječné dvojče a proslulý fotograf Jan Saudek ovšem bohužel tvrdošíjně opakuje: "Nikam nepůjdu. Káju si chci pamatovat jinak. Jsem zbabělý." Podle posledních informací navíc Kája Saudek upadl do kómatu... "Naději vám rozhodně dávám. Jeden zázrak už se stal, že pan Saudek přežil," utvrzují lékaři malířovu manželku Hanu (56) a dceru Bereniku (29). "Mluvte na něho, pomůže to. A kde je bratr Jan?" ptá se vzápětí lékař a poukazuje na fakt, že jednovaječné dvojče by dokázalo svému bráškovi pomoci nejvíc. "Je to škoda, že nechce přijít," shodují se lékaři na konziliu. Bylo to na Velký pátek tohoto roku, když se Kája Saudek začal dusit, nastala zástava srdce a důsledkem neokysličovaného mozku se kreslíř dostal do dvacetiminutové klinické smrti. "Od té doby táta nepromluvil. Ale věříme, že tomu bude někdy jinak," doufá Kájova dcera Berenika, která za otcem do Motola dochází obden. "S mámou se střídáme. Někdy jsem u Káji hodinu, někdy i pět… Podle toho, jak mu je," vysvětluje a nezapírá, že absenci Jana Saudka u tátova lůžka nechápe. "Milovali se. Prožili spolu koncentrák, měli jen sami sebe. Ještě před deseti lety se pamatuju, že když táta nejel za Janem, Jan byl u nás doma a dělal třeba stojky. Nemohli bez sebe být ani vteřinu," míní Berenika. "Ne, to já nemůžu, jít do nemocnice. Už to není on. Je ve stavu, jako by neměl mozek, a už mu nic nepomůže. Vlastně v tom těle už není. Nevnímá...," míní Jan. Je možné, že je takový sobec? A zbabělec? "Kdyby aspoň jednou přišel, pochopil by, že to má význam. Táta vnímá a výborně už reaguje na členy rodiny. Nadechne se, stiskne ruku...," říká ale Berenika. Když se také náhodou sestřička před Kájou zmíní o Janovi, slavnému pacientovi se zkřiví tvář. "Je mu to líto. Jana hledá," netají Berenika. Když Jan zjistil, že jeho bratr měl srdeční příhodu a funguje jen díky přístrojům, "...jako bych sám umřel", pronesl. A když se dozvěděl, že by bratrovi pomohla jeho slova, slíbil, že aspoň natočí pásku. "Budu s ním promlouvat o našem dětství. A řeknu mu do očí i to, co jsem nikdy nedokázal. To, že ho mám doopravdy rád," sliboval. Tu pásku snad namluvil, ale bratr Karel ji nikdy neslyšel. A přitom jeho život možná závisí právě na dvojčeti Janovi, s nímž ho pojí "pupeční" šňůra.