Dvanáctihodinové martyrium prožila na porodním sále jedna z nejkrásnějších českých hereček Kateřina Brožová (33)! "Moc jsem se snažila, aby Kačenka přišla na svět klasickým porodem," vzpomíná na chvíle bolesti a usilovného »boje« Kateřina. Nic nepomohlo. Po osmi hodinách přišel na řadu císařský řez. "Chtěla jsem Kačenku alespoň vidět okamžitě po narození, takže jsem dostala jen lokální umrtvení a celou dobu jsem byla při vědomí," popsala exkluzivně Blesku svůj porod Kateřina Brožová. "První termín jsem měla až na dnešek, 14. října. Celou dobu vypadalo všechno úplně normálně, v těhotenství mi dokonce nebylo vůbec špatně," vzpomíná Kateřina na dobu, kdy měla malou Kačenku ještě v bříšku. "V pondělí 8. října jsem šla na běžnou kontrolu do porodnice U Apolináře a už si mě tam nechali. Druhý den v noci začaly pravidelné bolesti, v půl šesté ráno mě odvezli na porodní sál. Tam jsem pak strávila celý den. Od šesti do šesti," vzdychne čerstvá maminka. "Jako prvorodička jsem samozřejmě byla vystrašená z toho, co se bude dít. Páni doktoři Zdeněk Hájek, Jana Skřenková a Antonín Pařízek ale byli báječní, moc se o mě starali, nebýt jich, asi bych to nezvládla," děkuje Kateřina. Přivést Kačenku na svět se od chvíle, kdy ji přivezli na porodní sál, Kateřina pokoušela osm hodin. Už kolem oběda, asi šest hodin po začátku porodu, však porodníkovi profesoru Hájkovi začínalo být jasné, že bude muset přistoupit k císařskému řezu. "Já jsem ale pořád doufala, že to dokážu přirozenou cestou. Moc jsem se snažila, v bolestech jsem chodila po chodbě, zkoušela jsem poskakovat na míči, abych Kačence pomohla ven. Jenže ona je pěkný macek, když se narodila, měla přes čtyři kila, takže se nakonec doktoři rozhodli pro císařský řez. Sice jsem se tomu bránila, ale nakonec bylo jasné, že je to pro nás obě jediné vysvobození." Kateřinin manžel a teď už i tatínek malé Kačenky, podnikatel Zdeněk Toman (40) chtěl být s Kateřinou co nejdéle, ale u samotného porodu asistovat nechtěl. Celou dobu však strávil s Kateřinou v nemocnici. "Když už bylo jasné, že budu rodit císařem, poslala jsem ho do práce a lékaři ho informovali, co se se mnou děje," říká Kateřina už s lehkým úsměvem. Po celou dobu porodu totiž byla zcela při vědomí. "Chtěla jsem Kačenku vidět hned, jak bude na světě, tak jsem odmítla narkózu a byla jsem jen pod epiduralem, lokální anestezií. U hlavy mi seděla anestezioložka a všechno mi vysvětlovala, co se právě děje, co bude následovat - jak mi otvírají břicho. Já měla hlavu za plentou a najednou vidím až Kačenku! Nikdy v životě jsem nebyla tak šťastná," usmívá se maminka. I když Kateřina viděla svou dcerušku bezprostředně po narození, nakojit ji hned nemohla. "U normálního porodu se miminko přikládá k prsu hned. Já jsem ale byla úplně zničená a vyčerpaná, nebylo to prostě možné, i když jsem měla výčitky, že nejsem hned s ní. Kačenku ke mně přiložili až po třech hodinách," posteskla si Kateřina, kterou hned po porodu odvezli na jednotku intenzívní péče. Tam s dalšími dvěma rodičkami strávila celý příští den. Teď už ale leží sama na normálním pokoji a začíná se vracet k normálnímu životu. "Snažím se chodit a trochu hýbat, už je to o moc lepší. Kačenku mi taky nosí čím dál častěji, je nádherná. Vím, že ta bolest stála za to, už se nemůžu dočkat, až budeme doma," těší se Kateřina.