Prvorepubliková filmová hvězda Svatopluk Beneš (83) prožívá nejtěžší chvíle svého života. Složitá léčba jeho očí ho připravila téměř o všechny peníze a teď ještě skončil se zlomeninou levého kolena na ortopedii ve Vinohradské nemocnici. Navíc zraku operace příliš nepomohla, takže kdysi zbožňovaný elegán a lamač ženských srdcí je skoro slepý. Nemůže sledovat televizi, nevidí na čtení a v nemocničním pokoji je prakticky stále sám. Jedinou oporou je mu rodina. Kamarádi jako by zmizeli. Za dva týdny jej nepřišel navštívit ani jediný! "To mě štve a je mi to líto. Ta noha občas ošklivě bolí, ale zvládám to hrdinně. Kdybych měl aspoň ty zdravé oči!," posteskl si herec. Svatopluk Beneš se šel podívat na představení svojí velké kamarádky Jarky Adamové do Divadla ABC. "Slyšel jsem, že tu německou hru zvládá fantasticky, a tak jsem se do divadla vypravil ještě s manželkou a anglickými přáteli," říká herec. Po představení ale upadl na schodech a v levé noze ucítil obrovskou bolest. Přijela okamžitě sanitka a herce odvezla do nemocnice. "Nechtěl jsem si to připustit, ale už na té zemi, jak jsem tam tak ležel, jsem věděl, že to nebude legrace. Nejhorší bylo dostat se do sanitky. Jsem takový veliký, no, dali si se mnou práci," tvrdí pan Beneš. V nemocnici mu prý jedinou radost dělá rodina, kterou v životě řadí na první místo - manželka Bobina, dcera Saša, syn Svatopluk a dvě vnoučata. "Chodí za mnou často a manželčiny návštěvy s kuřecími řízky mne drží při životě. Bobina je skvělá kuchařka, ale moc to zase nepřeháním, abych neurazil zdejší nemocniční kuchyni," vypráví herec a trošičku s výčitkou v hlase se svěřuje, že za ním nepřišla ani Jarka Adamová, ani Radovan Lukavský. "To jsou kamarádi, co? A slíbili mi to. Já jsem chodil za Rudlou Hrušínským každý pátek celé čtyři měsíce až do jeho smrti. Vždycky jsem si to nějak zařídil." Herectví pověsil nadobro na hřebík. "Bude mi čtyřiaosmdesát let, a tak si myslím, že už je na čase, abych na tom jevišti konečně přestal blbnout. Někde si zahrát mě už ani nenapadne," řekla nám herecká legenda stříbrného plátna. Nemocné oči způsobily, že vidí jenom siluety. "Mám něco jako zelený zákal. Je to nevyléčitelné. Z televize vidím jenom tu televizi, a když se potkám s mojí paní, někdy ji přejdu. Nerozeznávám obličeje. Nedávno dávali Benefici Zity Kabátové, ve které jsem účinkoval, prakticky moje poslední natáčení v životě, a ani to jsem neviděl. Bobina mě ale chválila, tak to byl asi beton! Většinou je ke mně kritická," přiznává herec. Starost o oči ho prý »oholila jako holátko«. "Mám je operované. Chce to ale takové americké léky. Jedna ampule, která se píchne do žíly, stojí 48 tisíc korun. Mám v sobě dávky dvě a nejméně musí být čtyři," stěžuje si pan Beneš, kterého drahé léky přivedly téměř na mizinu. "Víte ale co? Jsem hrdina! Na všechno jsem si už zvykl. A teď se těším na jediné - až budu doma. A to budu určitě do Vánoc. A potom? Potom se budu věnovat jen a jen rodině," prohlásil herec, kterého teď můžeme v kinech vidět ve snímku Babí léto režiséra Vladimíra Michálka.