Kristian Kodet v knize poprvé upřímně o bratrovi Už známe tajemství rodiny Kodetových. Nedělnímu Blesku se podařilo získat těsně před vyjitím několik kapitol z připravované knihy Sebereflexe, kterou napsal Kristian Kodet (57). Malíř popisuje svou cestu životem, práci i složité rodinné vztahy. A samozřejmě vzpomíná na bratra Jiřího (+67). Hrál snad Jiří v Pelíšcích slavnou roli despotického otce podle svého vlastního táty? "S Jirkou jsme měli společného otce a taky dvanáct let věkového rozdílu. Jako kluk jsem se chtěl pochopitelně vyrovnat už tehdy uznávanému hereckému idolu," píše v knížce Kristian Kodet. "Jirka k nám jezdil na prázdniny do Klenovic a dělal, co mohl, aby se otci zalíbil a zavděčil. Ale bylo to životní nepochopení a smutek..." přiznává poprvé Kristian o vztazích otce Jana a bratra Jiřího. Čí to byla vina, že ti dva nemohli najít společnou řeč? Asi obou. Sochař Jan Kodet byl zemitý člověk, prostý, nenáročný a pevně spojený s jihočeskou přírodou. Herci Jiřímu Kodetovi naopak slušely večírky a veselá společnost. Byl předurčen, aby se předváděl a ukazoval. "Pro tátu byly česlen nebo dřevěná lopata sochami k dennímu použití. Brácha v nich ale viděl jen starý krámy. A nenechal si to vysvětlit. Měli každý jiné vidění světa a nemohli se spolu domluvit. Navíc Jirka neuměl naslouchat, nikdo ho to nikdy nenaučil." Trochu to připomíná proslulou diskusi otce s dcerou v Pelíšcích u slavnostního stolu o bramborových knedlících. Nebo že by to byly noky? Je možné, že právě tenkrát v létě v Klenovicích načerpal Jiří inspiraci pro roli nesmlouvavého tatínka Krause. S odstupem času vidí Kristian i velmi komické historky z rodinného života slavného klanu trochu jinýma očima. "Vnímám je spíše tragikomicky. Uvědomil jsem si, že Jirka hrál svou hru celoživotně čtyřiadvacet hodin denně. Dnes jsem navíc přesvědčený, že ji hrál nejen s okolím, ale i sám se sebou."