Karel Gott (66) ztratil "druhého tátu". Slavíkův tajemník, komorník a "spasitel" v jednom, JUDr. Miroslav Zitko (89), zemřel. Ze světa odešel člověk, který rovných 45 let stál za Gottovou kariérou. Doktor Zitko zemřel na vleklé problémy se žaludkem. "Jsem smutný a nemám k tomu co říct. Bude mi tak chybět...," netají se Slavík. "Pan doktor Zitko vynikal přesností švýcarských hodinek. Ráno chodil do Karlovy vily na Bertramku vždy na desátou. Vedl mu diář jeho akcí, organizoval mu schůzky, dohlížel, aby byl včas na každém natáčení, koncertu či na rozhovorech," zhodnotila Zitkův přínos i agentura GoJa.
Gott nepřijede na pohřeb! "Ano, sejdeme se patnáctého ve čtyři odpoledne. Ale ještě to zavolejte doktoru Zitkovi, ano? Děkuji," řekl nám před pár dny Slavík. Věděli jsme, že s tím, co si Gottův tajemník Miroslav Zitko nezapíše do svého diáře, je amen. A tak jsme volali: Bertramka 1, Bertramka 2... Nic. Zkusíme fax? Nic. "Kde je ten Zitko?" ptali jsme se sami sebe. "Doktor zemřel," vysvětlil nám Jaroslav Topercer z agentury GoJa. Noblesní Karel kvality Zitka převelice oceňoval. Kupoval mu auta, vozil mu dárky a choval si ho jako v bavlnce. Už jenom proto, že měl úctu k jeho věku a pracovnímu nasazení. Ale především, vždyť to byl jeho "druhý" táta. A k tomu teď přišla rána! Karel bude muset na rozloučení se Zitkem chybět. Zákon showbyznysu. Co si teď bez něj Karel počne? "Především nemůže na jeho pohřeb. Má podepsanou smlouvu a zpívá na jedné výletní zámořské lodi v Německu," sdělil nám Topercer. Jistě. Známe ho. I když ho to lidsky velmi bolí, Karlova životní zásada je: Jsem umělec a zákony showbyznysu jsou kruté a neměnné. Tedy: Stůj co stůj musím za každou cenu zůstat věrný svým fanouškům. I když se mi chce třeba brečet. To nám potvrdila i Giovanna Roklová, manželka zesnulého geniálního pianisty Rudolfa Rokla, který hrál léta s Gottem. "Když Karlovi zemřela jeho "mamuša", byl moc statečný. Přijel z Německa na pohřeb a vrátil se zase zpátky rozdávat radost, kterou si jeho fanynky zaplatily," svěřila nám Roklová. "V den, kdy mi umřel tatínek, jsem měl večer premiéru vánočních koncertů. V osm hodin večer jsem musel vstoupit na pódium pražské Lucerny a s úsměvem, který rozdává pohodu, pozdravit publikum: "Dobrý večer, vítám vás ve staré dobré Lucerně." Lidé si koupili lístky a chtěli za to, a právem, představení se stoprocentním výkonem. Nemohl jsem zklamat a zároveň jsem věděl, že mě to může odvést alespoň na chvíli od bolesti," netají Karel. A bohužel, tak to je i s "druhým tátou" Slavíka, doktorem Zitkem. Pánem, který byl nesčetně let tou pečlivou včeličkou a spolehlivým úředníkem v suterénu vily na Bertramce. Jen díky němu se nemusel Karel naučit ovládat počítač! S Gottem to "táhl" už od dob, kdy Slavíka měl pod svými křídly Pragokoncert. A málokdo ví, že právě Zitko Gottovi přebral jednu z jeho fanynek, kterou si nakonec vzal, byť byla o 40 let mladší. "Fanynky, které mě nezaujmou, prostě dávám Zitkovi," říkával se smíchem Gott. Teď už mu smích na rtech chybí. Chybí mu ten laskavý starý pán, který ho měl přes čtyřicet let rád a stal se členem rodiny.
