Hrát sexem posedlou mrchu se nevyplácí, zjistila Dana Morávková (34). Představitelce Andrey Liškové z "primáckých" Rodinných pout se totiž nyní muži vyhýbají velkým obloukem! "Zřejmě se mě bojí," přiznává ve skutečnosti velmi milá a hodná herečka, která nedávno získala lukrativní nabídku na nafocení kolekce luxusních brýlí. Monika Holešovská Smlouvu na seriál máte do dubna, co bude dál? Sice jsou nějaké signály, že by se mělo pokračovat, ale kdo ví. Každopádně prozradím velké tajemství -s kolegy jsme nacvičili divadelní hru Rodinná pouta. Budeme s tím jezdit po celé republice. Jak se vám hraje mrcha? Užívám si to. Hraju vlastně to, čím nemůžu být v životě. Perfektně se na tom vyřádím. Je to skvělá role. Nepíší vám lidé nepříjemné dopisy? Naštěstí ne. Chápou, že je Andrea jen smyšlená postava. Jak se k vám chovají chlapi na ulici? Většinou mě obejdou obloukem, když mě uvidí. Asi se bojí. Zapovídají se se mnou jen málokdy. Zrovna nedávno jsem šla v Praze po Národní a zastavil mě jeden pán. Ptal se mě, jestli jsem fakt taková potvora, jakou hraju. Než jsem stačila odpovědět, vložil se do toho syn Péťa. Řekl mu, že ne, protože maminka je hodná. Dělají vám muži neslušné návrhy? Vůbec ne, to se mi naštěstí ještě nestalo. Chci do Japonska Byla jste vybraná na nafocení kolekce brýlí, jak to přišlo? Úplně jednoduše. Byla to nabídka od jednoho pána, co má tady v Praze optiku, zastupuje onu japonskou značku a navíc spolupracuje s Rodinnými pouty. Fotky se mnou nafotil jen nanečisto a ony se líbily. Právě díky tomuto experimentu jsem tváří téhle značky. Jaký honorář jste dostala? Za honorář možná vyrazíme s rodinou někam na dovolenou. Ale nepředpokládám, že ode mě čekáte, že povím přesnou částku. Openězích se přece vždycky mlčí. A jaký je váš plat? Tak to nechme raději být. Vy sama brýle ale nenosíte pořád... Pořád ne, ale jsem krátkozraká, takže něco na očích mít potřebuju. Mám dvě a půl dioptrie. Když to jde, dám si i kontaktní čočky. Prostě to střídám, jak kdy. Když vám chodí nabídky na reklamu až z dalekého Japonska, přišla už třeba taky nějaká filmová ze světa? Představte si, že taky z Japonska! Zahrála jsem si v Srpnových výkřicích průvodkyni japonských turistů po Praze. Musela jsem se naučit celou roli v japonštině. To je těžká řeč. Jak jste se ji učila? Pan režisér mi celý text nahrál na magnetofon. Pak jsem dostala ještě na papíře celý text, ale napsaný foneticky. No, byla to těžká práce. Ale krásná. A víte, jaký je můj velký sen? Zajet se do toho Japonska alespoň jednou podívat... Láska na první pohled Jste docela pracovně vytížená, jak zvládáte péči o rodinu? Špatně, ale snažím se být poctivá máma. Takže uklízím, peru, vařím a dělám to těm mým chlapům doma co nejvíc útulné. Nemáte žádnou chůvu? Mám jen paní, která mi občas Péťu vyzvedne ze školky nebo ho zavede do kroužků. Ale víc nic. Pokud se nepletu, budete mít letos s manželem 10. výročí svatby...? Fakt? (přepočítává) No vidíte, máte pravdu. Bude to v říjnu. Určitě to oslavíme. Zajdeme někam na večeři a uděláme si hezký večer. Jak jste se vlastně seznámili? Bylo to v divadle Na zábradlí při práci na muzikálu Kabaret. Já jsem tam tehdy hrála a dělala choreografii a Petr Malásek aranžoval hudbu. Nemáte chuť pořídit si druhé miminko? Dáváme tomu volný průběh. Rádi bychom Péťovi pořídili bratříčka nebo sestřičku. Piji dobré víno Dala jste si letos nějaké novoroční předsevzetí? Jako každoročně - že budu chytřejší, hezčí, lepší, štíhlejší a hodnější. Co vánoční nabraná kila? Letos s tím žádné problémy nemám. Přes svátky jsem si totiž protrpěla střevní chřipku, takže všechny sváteční lahůdky se mi okruhem vyhnuly. Prý jste nikdy neochutnala pivo... To je pravda. Ten nápoj mi znechutily předrevoluční seriály, kdy tlustý upocený pupkatý táta přijde z práce, otevře ledničku a otočí do sebe celý půllitr. Ale svému muži nebráním. Když na něj má chuť, ať si dá. Co tedy pijete? Nejradši si dám dvojku kvalitního, dobrého vína. Nechala jste si někdy vyvěštit osud? Když jsem ještě byla ve Snídani s Novou, paní Kludská mi tam rozhodila karty a mimo jiné mi řekla třeba to, že si vezmu toho kluka, se kterým krátce chodím. Tím klukem byl Petr Malásek. Je to úžasné, až jde z toho strach. Myslím, že člověk by do osudu neměl zasahovat. Nosíte u sebe talismany, věříte jim? No, podívejte sama (vytahuje z kabelky přívěšek Panny Marie, rybičku, rozcuchaného panáčka...). Talismanů mám plnou kabelku. Je v nich prostě síla a já jim věřím.