Karel Gott (66) se naplno ponořil do role budoucího tatínka. "Kájo, gratulujeme vám!" pokřikovaly na Slavíka (66) stovky lidí, kteří přišli na autogramiádu kalendáře Slavíkových obrazů na rok 2006. A "božský Karel" tam kvůli radostnému rodičovskému očekávání jen zářil, s úsměvem od ucha k uchu. Už za čtyři měsíce bude z jeho vily slyšet dětský pláč. "Už jste někdy přebaloval?" zeptal se Blesk přímo. "Ne nikdy, ale naučím se to. V cirkuse přece také naučí medvěda jezdit na koloběžce!" odpověděl Karel a hbitě dodal: "A na vaření těch sunarů budeme muset najmout lidi." Autogramiáda se po pár minutách přímo změnila v oslavování nastávajícího otce. "Táta Gott, táta Gott," skandovaly davy, zasypávaly Slavíka plyšovými zvířátky a gratulace nebraly konce. Z Karla prýštilo štěstí a vypadalo to, jako by přebíral deset Českých slavíků najednou. "Děkuji, děkuji vám srdečně," odpovídal trpělivě a rozdával úsměvy do všech stran. "Karel Gott na Hrad," nechali se hlasitě slyšet jeho příznivci, kteří se mačkali před podepisovacím stolkem a nadšenému zpěvákovi houfně dávali k podpisu titulní stranu Blesku, kde se informace o tom, že Gott bude znovu tatínkem, objevila ve středu vůbec poprvé. "Vážím si toho, že máte radost z mé radosti. A teď: kdo chce, abych podepisoval, ať zvedne ruku," udal správný směr zamýšlené akci Gott. Stovky lidí se hlásily jako ve škole, nastal konečně klid a pokorně vznikla spořádaná fronta. "Mám na to hodinu, čekají mě v jednom rádiu," upozornil ještě Karel a chopil se pera. Ze šedesáti minut ale nakonec bylo dvakrát tolik. Až těsně před půlnocí se Karel konečně vydal uspokojit svůj kručící žaludek. V nočním klubu Solidní nejistota si objednal oblíbený krvavý steak "z krávy", vypil dvě malé plzně a trošku se tatínkovsky rozpovídal. "Teď už musíme jenom čekat a čekat. Hlavně aby to dítě bylo zdravé, to je to nejdůležitější,ů přemítal a na pozadí mohutných decibelů po svém filozofoval: "Tak přebalovat skutečně neumím. Proč bych se to ale nenaučil?" Některé detaily však přesto ještě neřeší. Netuší, zda na svět přijde syn, nebo dcera. "Nechám se překvapit," sdělil nám a zároveň potvrdil, že ani žádnou kolébku si s Ivanou dosud nepořídili. "Tu nemáme, jsem pověrčivý, nic dopředu nekupovat!" Nedočkavost však neskrývá. "To víte, že se těším, bude to pro mne něco úplně nového." Na Slavíky, diamantové desky, aplaus a oslnivou slávu si za čtyři desetiletí už zvykl. Třetím otcovstvím však jeho život získá zcela nový rozměr. ůJaké to bude, si sám teď neumím představit. Uvidím. A za ty čtyři měsíce už vám povím víc."