Jan Saudek slavil letos sedmdesátiny a dostal dar všech darů: pětikilovou monografi, která nemá na našem knižním trhu obdoby. Má stručný název: "Saudek" a na rozdíl od všech knih, které mu vyšly v zahraničí, nesleduje jen komerční zájmy. Nepředstavuje ho pouze jako fotografa balancujícího na pokraji pornografie. Naopak. Dává široký prostor jeho poetickým fotografiím o lásce, milenectví, otcovství, mateřství, o proměnách děvčátek v ženy a chlapců v muže. Ale také o vášních, skrytých touhách a sladkých hříších. Je to obrazový příběh o člověku a o životě, příběh, jemuž nic lidského není cizí. "Je to nejen nejrozsáhlejší, ale i nejtěžší a hlavně nejkrásnější a nejlepší kniha, jaká kdy o mně vyšla," netají také Mistr. A protože Saudek nikdy nefotografoval nic jiného než vlastní život a vlastní touhy a sny, jde vlastně o autoportrét. Proto teprve tato virtuózně sestavená pětisetstránková kniha odpovídá na otázku: Proč je Jan Saudek ve světě nejznámějším českým fotografem? Protože zobrazuje naše sny a uskutečňuje naše tajná přání. Čtivý úvodní text také některé legendy o Janu Saudkovi posiluje a některé koriguje a uvádí na pravou míru. Takže: Z nedostupného siláckého miláčka žen se najednou vyklube city překypující snílek, který dokáže učinit každou ženu bez výjimky šťastnou a krásnou. Ne příliš levnou knihu naditou desítkami fotografií vydalo nakladatelství Slovart a kniha byla pokřtěna na vernisáži výstavy Saudkových fotografií v galerii U Bílého jednorožce, která potrvá bezmála půl roku.