Za jediný rok přišla o všechno, ale získala to nejcennější. Pavla Sudová (19) už rok bojuje s mentální anorexií a zhruba před měsícem se podruhé narodila. "Lékaři mi řekli, že být starší, tak jsem to nepřežila. Srdce by nevydrželo," přiznává Pavla, která ještě před dvěma měsíci při své výšce 178 centimetrů vážila neuvěřitelných 34 kilogramů. Dnes prý váží téměř padesát kilo. "Ta nemoc mi vzala všechno. Lásku, přátele, kariéru, sebevědomí. Už je to ale snad za mnou," doufá Pavla, loňská Miss Sympatie. Za dva měsíce se jí podařilo přibrat šestnáct kilo. Do štíhlé dívky, která si jiskřivýma zelenýma očima a zářivým pohledem na soutěži Miss ČR vysloužila diváckou cenu, však Pavle stále nějaké to kilo chybí. A také nějaký ten den rekonvalescence. "Teď momentálně se cítím vůbec nejlíp za poslední rok. Jsem úplně v klidu. Sice beru prášky na nervy, protože tu nemoc doprovázejí těžké deprese, ale jinak se cítím úplně v pořádku a jím cokoli," říká Pavla s úsměvem. Zvláštní smutek v očích však prozrazuje, že má za sebou opravdu krušné chvíle. Teď už se prý potýká jen s bolestmi kloubů, jak si nohy zvykají na novou váhu. Poruchy ledvin, jater a srdce naštěstí samy odezněly s tím, jak Pavla začala přibírat. "Poslední dny před nástupem na JIPku jsem jen ležela. Nemocnici jsem odmítala, i když jsem se vůbec nemohla postavit na nohy. Naši proto vymysleli takovou lest, že mě odvezou na ortopedii, kvůli těm nohám," vzpomíná Pavla na chvíle, které jí zachránily život. Rodiče prý dlouho o ničem nevěděli, protože doma se téměř nezdržovala, a když už tam byla, navlékla se do volného oblečení, které mnohé zamaskovalo. "Já jsem se v nemocnici léčila několikrát už dřív, ale nevěděli si se mnou rady a nakonec mě vždycky propustili domů. Když mě nutila do jídla máma, byla jsem na ni zlá, začala jsem hystericky křičet. Člověk může brát nejlepší léky, chodit k vyhlášenému psychologovi, ale pokud nechce sám, je to k ničemu. A já jsem tvrdohlavá, řekla jsem si, že nemusím jíst, tak jsem nejedla. Kdo to nezažil, nemůže to pochopit," říká Pavla. Léčbu dlouho odmítala ještě i na jednotce intenzívní péče v Plzni. "Doktoři mi nařídili jen ležet, protože jsem měla zesláblé srdce, a já tancovala kolem postele a snažila se cvičit. Všechno mi to došlo, až když jsem tam potkala jednu dívku, léčila se s vážnou nemocí. Lékaři jí řekli, že se nedožije patnácti. Je jí dvacet osm a pořád bojuje. Tehdy mi konečně došlo, že se zabíjím," vzpomíná Pavla na spásný okamžik. Dodnes nejsympatičtější dívka roku 2004 nechápe, jak to všechno začalo. "Ze začátku si pamatuju, že jsem prostě začala hubnout a pořád jsem byla taková plná energie. Vůbec jsem nepotřebovala jíst. Pak jsem jedla jen oříšky a nakonec nic. Když nad tím tak přemýšlím, asi jsem se tím nějak utěšovala. Dokazovala jsem si, že jsem lepší než ostatní, že můžu fungovat bez jídla." Dnes už jí Pavla všechno, tedy kromě svíčkové, ta jí prý nikdy nechutnala. "Kdyby byla jenom svíčková, umřu hladem," vtipkuje Pavla a nedochází jí, že hladem opravdu málem umřela. V polovině srpna nastupuje na další léčbu do nemocnice na Karlově náměstí. Tam by Pavle lékaři měli upravit životosprávu tak, aby její váha nekolísala. "Slyšela jsem, že když tam holky spolupracují, mají i vycházky. Některé bohužel i v téhle fázi třeba používají projímadlo nebo zvrací," dodává Pavla, které tohle snad už nehrozí.