Většina národa ji zná z televizní obrazovky. A ti ostatní z vysílání Frekvence 1, kde na rozdíl od televize působí dodnes. Lucie Výborná (36) proslula i svou odvahou - skákala bungee jumping, neváhala lézt po skalách anebo se potápět s kyslíkovou bombou. Umí to pořád, ale od té doby, co se jí narodila dcera Vanessa (2), se její život trochu změnil. Jaká je máma a manželka? Jaký zažívá sex se svým manželem Jaroslavem Pořízkem, zápasníkem sumo? Čím si vás Jarda získal? Budou to už tři roky, co jsme manželé. A jak jsme se seznámili? Protože mám ráda sport, vždycky když přivezl nějakou medaili, jsem ho pozvala jako hosta buď do Snídaně s Novou, kterou jsem moderovala více než šest let, anebo do rádia. Takhle jsme se potkávali několik let a po jednom natáčení se to mezi námi zlomilo. Kdy to bylo? Bylo to po natáčení pořadu Když se řekne profese pro Českou televizi. Najednou jsme zjistili, že si máme o čem povídat a že nás to baví čím dál víc. Povídali jste si o zápasech sumo? V tomhle sportu jde spíš o tu filozofii. Líbí se mi třeba, jak zápasníci říkají: udělám to nejlepší, čeho jsem schopen a to mi je strašně sympatický. Jarda mi nikdy nedává přísliby zlatých medailí, ale říká, že udělá nejvíc, čeho je schopen. Sumo není u nás zrovna rozšířené... Myslím si, že pro život je dobré mít sportovní trénink jakéhokoliv typu. Dobrý trenér z vás totiž dokáže vymáčknout víc, než co si myslíte, že v sobě máte. Když pak v životě kdykoliv dojde na lámání chleba, máte pocit, že tu rezervu opravdu ještě máte a dokážete více, než jste si mysleli. Profesionální zápasníci sumo zažijí při tréninku i spoustu ponížení a to člověka zocelí. Zocelit se ale dá i jinak... To jo, záleží na tom, co komu vyhovuje. Můj muž je na sebe hodně přísný a to mi imponuje. Kolik toho doma sní? Dbám na to, aby nezhubnul, a aby se alespoň třikrát denně kvalitně najedl. Včera jsem přišla z rádia a vařila oběd pro tři lidi. Manželovi jsem připravila těstoviny s houbovou omáčkou, já měla rizoto s hráškem a malé jsem dělala rajskou. Někdy si ale připadám jako cvok, protože jídlo, které Jardovi zachutná, mu pak musím připravovat každý den. To byl případ zapékaných brambor nebo rýžového nákypu. Má rád i sladký? To jo. Jako moučník si po jídle rád dopřeje zmrzlinu nebo čokoládu. A z toho opravdu šílím, protože na sladké jsem taky. Jenže na rozdíl od něj se musím hlídat. Na podzim jsem se začala stravovat podle zásad čínské medicíny. Proč? Protože si myslím, že mezi 30 a 40 lety by žena měla být na vrcholu svých sil, ale je jen na ní, co tomu dá, a tohle je jedna z cest, jak si kondici udržet. Bohužel ale v této kuchyni sladkosti prakticky neznají. Na druhou stranu to je úžasný mentální trénink, protože když si Jarda na stůl vyloží výbornou čokoládu, já musím odolat. Kolik Jarda měří a váží? Měří rovné dva metry a váží něco přes 140 kilo. To vás uzvedne na jedné ruce... A vás klidně na druhé... Jarda je vážně výjimečný, někdy trochu paličatý ve svých názorech, ale svým způsobem jsou jedinečné. Jediné, v čem se rozcházíme, je mužský a ženský přístup. Například jsme spolu byli na filmu Old boy. Já z toho byla celý večer hotová, zatímco manžel byl nadšen, čím vším se ten film zaobírá. Po kině jsme spolu debatovali až do rána. Jaký je sex s takovým mohutným mužským? Nikdy mě nenapadlo o tom přemýšlet, protože je úplně normální. Když řeknu, že můj muž váží přes 140 kg, možná si představíte klasického pupkáče, ale on je prostě jen kus chlapa. Jeho obvod stehna je stejný jako můj obvod pasu. Když se postaví, rozhodně si vidí na špičky nohou i na to ostatní. A co vy? Sportujete ještě? Co se narodila Vanessa moc času na sport nemám. Nedávno jsem si ale "dala do těla", když jsem pro Českou televizi natáčela reportáže o armádě. Během natáčení jsem absolvovala i noční přesun s poloviční plnou polní a v druhé ruce jsem měla samopal. Taky jsem slaňovala z mostu hlavou dolů a v tandemu seskočila padákem. To bylo ze všeho nejhezčí. Jako profese by vás to nelákalo? Na svou druhou profesi teprve čekám. Co to bude, ještě nevím. Bojíte se vůbec někdy? Strach mám posunutý úplně jinam. Například se bojím u blbých hororů v televizi, nebo aby se něco nestalo Vanesse. Ale být ve výšce a udělat krok do neznáma mi problém nedělá. Co Vanessa? Mluví už jako kniha a jsem s ní co nejvíc to jde. Vlastně skoro pořád. Chůva chodí jen dopoledne, když mám vysílání. Mateřství mě změnilo a ráda bych, aby Vanessa měla ještě sourozence. Klidně dva!