Písničky Čechomoru si svého času broukal snad celý národ a moc se líbily i Václavu Havlovi. Pak to vypadalo, že kapela usnula na vavřínech, nebo jí došla inspirace. Pravda ale není ani jedno, ani druhé. Po pěti letech vydávají čtvrté řadové album a o překvapení tu není nouze. Co prozradili ze své "kuchyně"? Mluvčím kapely byl tentokrát Karel Holas (45). Kde máte kolegy? No, je krásně, tak jsou všichni někde po stráních. Vy jste to za všechny odnesl? Prostě se střídáme, ale jen co tady skončím, běžím za nima. A jaké stráně máte nejradši? Všechny, na které svítí sluníčko. Právě vychází vaše nová deska Čo sa stalo nové. Publikum už bylo hladové... Novou desku nám produkoval... Překvapením je i to, že v jedné písničce z dob napoleonských válek znějí pravé samurejské bubny, v jiné zase dudy. Doteď jsme přežívali s cédéčkem Proměny a přitom jsme sbírali materiál na novou desku. A to děláte jak? Velice jednoduše. Až budete někdy sedět doma a nebudete mít co dělat, vezměte si do jedné ruky nůž, do druhé sbírku lidových písní od Františka Sušila a píchněte do ní kudlou. Možná na té stránce bude písnička, která se vám bude líbit. Prostě hledáme písničky, které nejsou až tak známé nebo jsou známé jen regionálně, a i tenhle způsob může zafungovat. Ale problém je v tom, že já nemám tu sbírku... Ta se dá koupit. Poprvé vyšla v roce 1850. Zpěvníků máme strašně moc. České, moravské, slovenské i maďarské... Zpěvníky bývají rozdělené do několika částí. Jsou tam písně svatební nebo travní, které si lidé zpívali, když šli kosit trávu. Anebo si je večer na návsi prozpěvovali chlapci s děvčaty... Místo diskotéky... Myslím, že to bylo víc lidské. Jak ale lidové písničky převlekáte do nového kabátu? Najdeme text, a protože doba je rychlejší, zkrátíme ho. Anička nejde pětkrát pro vodu, ale jenom jednou atd. Když se nám melodie líbí, zachováme ji, ale hudebně si s ní pohrajeme, anebo hledáme jinou z jiné písničky a někdy si vytvoříme melodii vlastní. Písnička je křehká věc a pokazit se dá velice rychle. Stejně si ale myslím, že když člověk jakoukoliv písničku má rád, zkazit ji nemůže. Je to jako bychom otvírali staré konzervy a jejich obsahy se snažili naservírovat dnešním, zmlsaným lidem. Čím vším je Karel Holas? Určitě hudebník. A také trojnásobný otec, manžel, švagr - nebo co se vždycky ještě píše na parte? Ještě rád lyžuju a v létě jezdím na kole. A své děti vedu k tomu, aby měly rády hudbu. A to děláte jak? Třeba si v neděli doma sedneme a hrajeme si jen tak pro radost. Nebo pro babičku a dědu. Naše děti dokonce donutily i maminku, aby se naučila hrát na housle! Víte, zpívání je zdravé! Možná zdravější než sport. Prodýcháte se a také je to výborné na psychiku. Doporučuju! Vaši hudbu má rád i Václav Havel... Několikrát jsme hráli pro nadaci Vize a zájem bývalého pana prezidenta nás moc potěšil. S českou lidovou písničkou jezdíte i po světě... Ve světě se folklóru říká world music. Hrajeme všude možně, hudba nezná hranic, je to komunikační prostředek. Film Rok ďábla, v němž Čechomor vystupoval, měl podtitul Jak se vyrovnat se zázraky. Co je zázrak pro vás? Zázrak je, že se to všechno takhle povedlo. Není úplně běžné, aby produkce kapely, zabývající se folklórem, postihla tolik lidí. Těší nás, že se lidé k lidové hudbě přes nás zase vracejí. A film Rok ďábla, to byl také zázrak, ale zázrak je třeba i to potkat skvělou ženu. Čechomor - to jste hlavně vy a František Černý. Co vás pojí kromě hudby? S Frantou nás pojí dlouhodobé přátelství, oba jsme se narodili ve Svitavách. Máme spoustu společných známých, hrajeme spolu, ale také zajdeme na pivo a teď se už těšíme na ryby. Co jste dělal dřív? Třeba jsem dělal na pile, ale to bylo jen chvíli. Byl jsem v mládí trochu neposeda, a tak táta jednou přišel a řekl, že když si nevážím školy, půjdu si vydělávat rukama. Táta byl lesník, a tak jsem byl v lese odmala. Bydleli jsme u Svitav v hájence a se svými dětmi tam jezdím dodnes. Jakou písničku vám jako malému zpívala vaše maminka? Nejradši jsem měl ukolébavky Dobrú noc, má milá, dobrú noc a Černé oči jděte spát.